
Postgraduální studentka katedry imunologie Fakulty environmentální medicíny, docentka Mezinárodního státního environmentálního institutu pojmenovaného po A. D. Sacharovovi Běloruské státní univerzity Marina LOBAY se sedm let zabývá protinádorovými vlastnostmi houby veselky.
Je příliš brzy na to, abychom dělali závěry
– Existují nějaká vědecká fakta, která potvrzují farmakologickou hodnotu hub?
– Tato otázka se aktivně zkoumá, zatím neexistuje jasná odpověď. Faktem ale zůstává: houby se v lidovém léčitelství hojně používají již od starověku.
Od začátku 21. století vědci po celém světě aktivně studují prospěšné vlastnosti hub. Například kolegové ze Srbska studují vlastnosti hub v oblasti neuromedicíny, zejména pro léčbu Parkinsonovy a Alzheimerovy choroby. A v Číně a Japonsku se houby již aktivně používají pro komplexní terapii různých onemocnění.
S mou školitelkou, docentkou katedry imunologie Fakulty environmentální medicíny, PhD. biologie Natalií Ikonnikovou, jsme si za základ vzali houbu veselku (lat. Phallus impudicus). Roste v běloruských listnatých lesích, ale ne ve všech, takže je poměrně obtížné ji najít. Tato houba také dosud nebyla vypěstována v laboratoři. Tedy pokud jiné houby lze pěstovat mimo přírodní prostředí, díky čemuž budou šetrné k životnímu prostředí, pak to s veselkou fungovat nebude. Proto je jedním z úkolů, které si klademe, vybrat optimální podmínky pro její růst mimo les.
– Co z téhle houby vyrábíte?
– Z drozdů vyrábíme houbový extrakt – koncentrovaný extrakt z plodnice. Náš je na bázi ethanolu (na bázi alkoholu. – pozn. red.).
Schéma přípravy: houba se očistí od lesních zbytků a nečistot. Poté se v několika fázích suší, aby se zachovaly živiny. Suché plodnice se rozemele v hmoždíři, poté v laboratorním mlýně a poté se zváží, aby se stanovila zbytková vlhkost. Vzorek prášku z plodnic houby se zalije extrakčním roztokem. Léčivá surovina se louhuje statickou extrakcí po dobu 30–40 dnů ve sterilních skleněných lahvích. Poté probíhá diafiltrace, díky které se výrazně sníží množství ethanolu v extraktu.
Hned řeknu, že celý tento proces není možné provést doma. Zaprvé, houba musí být šetrně sušena, což kuchyňská trouba nedokáže. Zadruhé, diafiltrace probíhá na speciálním zařízení, díky čemuž je obsah alkoholu v hotovém extraktu velmi nízký.

– Jaké výsledky přinesly klinické studie?
– Poté, co byl extrakt získán, jsme začali pracovat s normálními lidskými buňkami: izolovali jsme lymfocyty z krve zdravých dárců a vystavili je našemu extraktu v různých koncentracích. Zjistili jsme, že extrakt nemá cytotoxický účinek, tj. nepoškozuje normální buňky.
Poté jsme se rozhodli ověřit, zda má náš extrakt protinádorový účinek. Ukázalo se, že ano: ve studovaných koncentracích extrakt vykazoval cytotoxický účinek, tj. ničil rakovinné buňky.
Je však příliš brzy na konečné závěry. Faktem je, že čelíme úkolu odpovědět na spoustu otázek. Například, jak přesně extrakt zabíjí nádorové buňky? Jak se bude extrakt chovat v těle? Koneckonců, jedna věc je studovat to na buněčné úrovni a druhá věc je zjistit, jak bude extrakt fungovat v živém organismu.

Antineoplastický účinek
– Byl extrakt účinný proti všem typům rakoviny?
– Extrakt plánujeme testovat na buněčné úrovni na 10–15 typech nádorových kultur. Zatím se nám podařilo provést experimenty na dvou typech rakoviny – prsu a jater. Výsledky jsou pozitivní – extrakt zabíjel rakovinné buňky, tj. blokoval jejich reprodukci. To dává velkou naději, protože když je v těle onkologie, hlavním úkolem v procesu léčby je zastavit růst a reprodukci těchto buněk.
Domníváme se, že protinádorový účinek smradľavky je zajištěn komplexem proteinů a polysacharidů obsaženým v této houbě.
– Jste blízko k vytvoření „léku na rakovinu“?

– Myslím si, že i když projdeme celým testovacím cyklem a prokážeme bezpečnost a účinnost extraktu, stále to nebude lék. Věřím, že by se mohl stát biologicky aktivním doplňkem stravy nebo prostředkem preventivní či adjuvantní terapie.
– Dostáváte na svůj výzkum státní podporu?
– Ano. Díky tomu můžeme provádět výzkum, nakupovat vybavení a činidla.
V současné době se realizuje státní program vědeckého výzkumu, který je navržen na pět let. Každý rok se částky revidují na základě cílů a úkolů pro aktuální rok. Pokud je například na tento rok plánována biochemická studie, pak se přiděluje větší částka. A pokud se plánuje teoretická práce, pak menší částka.
– Má váš výzkum mezi Bělorusy odezvu?
– A nejen s Bělorusy. Dopisuji si jak s krajany, tak i se cizinci, kteří si o mém výzkumu čtou na internetu. Lidé píší své příběhy, někteří žádají o prodej extraktu za jakoukoli částku peněz a někdo se ptá na radu, zda by si měl koupit produkty na bázi hub pro léčbu onkologie.
Když čtu takové zprávy, soucítím s lidmi, dělám si starosti o jejich osud. A někde se dokonce cítím provinile, protože výzkum, na který tolik spoléhají, nelze provést rychle. Proto jim vyprávím o našich experimentech, sdílím výsledky naší práce. Lidé jsou vděční za odpovědi. To mě samozřejmě osobně motivuje k další práci. Chci se ve výzkumu posunout dále, abych pomohl těm, kteří se potýkají s onkologií.