Pilotové základy se stále více používají v různých odvětvích stavebnictví. Praktická hodnota a účinnost takové nadace vám umožňuje dosáhnout vynikajících výsledků při realizaci projektu. Zároveň síla a kvalita základu přímo závisí na správném provedení výpočtů a všech fázích práce.
Ve stavbě pilot existuje mnoho definic a základních charakteristik. Selhání hromady během jízdy je důležitým bodem, který hraje zvláštní roli při stavbě základu požadované pevnosti.
Definice a nutnost zajištění
Při výpočtu návrhových hodnot se používá pojem „záloha při zarážení pilot“. Zástava hromady je soubor několika úderů na ni (nejméně čtyř), provedených kladivem a pomáhajících zjistit průměrnou hodnotu porušení. Počet pohybů závisí na typu nástroje, kterým se zákrok provádí. Při použití dieselového kladiva je počet úderů 10. Při použití vibračního kladiva nebo dvojčinného nástroje se hodnota měří počtem úderů za minutu. Podpora je vždy ponořena, dokud není dosaženo návrhové hodnoty. Při práci je nutné kontrolovat svislost jeho polohy.
Odhadované porušení piloty je ukazatelem, který udává její dostatečnou hloubku a také její schopnost odolat zatížení předpokládané stavebním projektem.
Pro maximální přesnost výpočtu se doporučuje několik typů zkoušek. To zahrnuje dynamické a statické testování nosných prvků, jakož i průzkum půdy a postupy sondování.
Co je to hromada zástava
Zástava je série úderů naprázdno (více než 3) kladivem na hromadu, při kterých se určí průměrné selhání.
Pokud je hromada ponořena dieselovým kladivem, považuje se nános za 10 úderů. Pokud se však při zarážení pilot použijí dvojčinná kladiva nebo vibrační beranidla, měří se zástava počtem úderů za jednotku času (za 1 minutu). V každém případě je pilota ražena, dokud není dosaženo hodnoty porušení návrhu.
Pravé a nepravdivé selhání hromady
Existují dva typy selhání podpory.
False se získá ihned po ukončení ponoru do bodu, ve kterém je jeho průnik z kauce shodný s plánem projektu. Skutečná porucha nastane po určité době poté, co bylo odstraněno statické zatížení a země měla čas obnovit svou strukturu. Metoda stanovení této hodnoty pomocí úderů speciálního kladiva určeného pro zarážení pilot se nazývá dynamické testování. Délka přestávky se liší v závislosti na vlastnostech půdy vlastní dané oblasti.
Doba expozice je ovlivněna složením půdy, její vlhkostí a hustotou. V moskevské oblasti se může lišit během 20-40 dnů. Po obnově zeminy se zvyšuje hodnota únosnosti nosného prvku oproti tomu, jaká byla bezprostředně po zaražení piloty do země.
Pilový základ
V praxi je nemožné určit velikost postupu sloupu po jediném úderu kladiva, proto se při výpočtu této hodnoty používá takový koncept jako zástava hromady. Zástava je určitý počet zdvihů mechanismu, kterým se ucpání provádí. Nebo časové období, během kterého mechanismus funguje.
Záloha závisí na použitém zařízení:
- Pokud se použije jednočinné dieselové kladivo, pak se série kaucí skládá z deseti úderů.
- Při použití dvojčinného mechanismu (hydraulické kladivo) se záloha počítá za jednu minutu provozu zařízení.
Po počtu zdvihů rovnajícím se zástavě se změří hloubka ponoření. Pokud mechanismus funguje včas, je nutné během této doby počítat počet zdvihů. Vydělením délky zapuštění počtem tahů získáme průměrnou hodnotu prohloubení sloupu piloty na jeden zdvih. Získaný výsledek je porovnán s konstrukční poruchou. Pokud se shodují, práce končí. Velmi často se však stává, že se potopení téměř zastavilo a selhání hromady se liší od konstrukčních údajů. Důvodem může být:
- Spodní část konstrukce naráží na pevnou vrstvu zeminy, která vytváří odolnost při rázovém zatížení.
- Došlo k odtoku vody ze zemin, které jsou v kontaktu s patou pilotového sloupu. Snížená vlhkost půdy proto zvýšila třecí sílu na kmen.
Problém můžete vyřešit dočasným přerušením práce na 5-7 dní. Během této doby půda slábne a hnací mechanismus by měl být dokončen, dokud se nedosáhne požadovaného výsledku.
Gersevanovův vzorec pro výpočet porušení piloty
Pro výpočet porušení piloty L v důsledku jediného nárazu se používá následující vzorec:
Hodnoty obsažené ve výrazu:
Viz také: Vyrábíme hliněné betonové bloky vlastníma rukama: proporce, vybavení + Videorecenze a výroba
- F je plocha průřezu podpěry v metrech čtverečních;
- Er – energie nárazu;
- n je koeficient používaný při zarážení železobetonové piloty pomocí dieselového kladiva;
- P je návrhová hodnota únosnosti;
- Kn je faktor spolehlivosti;
- q je hmotnost podpěry s hlavovým prvkem;
- q1 je hmotnost dílčího materiálu;
- Qn je hmotnost dieselového kladiva;
- e je koeficient ukazující obnovení podpory po nárazu.
Výsledkem výpočtu je hodnota porušení v centimetrech. Hodnoty hmotnosti zahrnuté ve vzorci, stejně jako únosnost, jsou vyjádřeny v kilonewtonech (1 kN = 102 kg). Parametr q1 se používá v případě umístění instalace pro zarážecí podpěry nad jámou. Součinitel e pro železobetonovou konstrukci vybavenou uzávěrem a dřevěnou vložkou je 0,2. Předpokládá se, že parametr n je 150 kN/m2.
Koeficient spolehlivosti závisí na počtu hromádek: čím více jich je, tím menší je údaj. Pro 1-5 pivotů bude hodnota 1,75. Pokud je hromádek více než dva tucty, berou číslo 1,1.
Proč se skutečné a návrhové selhání piloty může lišit
Často se stává, že při zarážení pilot se zdá, že zařízení spočívalo na pevné zemi a kontrola dokumentace ukazuje nedostatečné zanoření mechanismu do půdy. Existuje pro to několik vysvětlení:
- pokud spodní konstrukce spočívala na pevné vrstvě zeminy, může vytvářet překážky pro další ponoření;
- S odtokem spodní vody se narušuje konzistence půdy, tuhne, což zvyšuje třecí sílu na kmen a brání dalšímu postupu.
Pro zjištění příčiny vzniklých obtíží je potřeba přerušit práci asi na týden. Během této doby se půda vrátí do přirozeného stavu a poté bude možné dokončit započaté.
V důsledku toho by se konstrukční selhání piloty nemělo lišit od skutečného.
Výpočet únosnosti piloty
Charakteristiku ložiska P lze vypočítat pomocí následujícího výrazu:
P = (yc/yq) * (0,5*F*n + √0,25*F2*n2+(F*n/e)*QH*̅((Q+0,2q)/(Q+q) ))
Hodnota e v tomto vzorci je skutečná hodnota poruchy, QH je práce kladiva a Q je hmotnost jeho nárazového segmentu. Koeficienty yc a yq použité ve výrazu udávají provozní stav podpory a spolehlivost. Zbývající proměnné označují stejné veličiny jako v předchozím vzorci.
Průměrná hodnota při hromadění
Průměrná hodnota během instalace pilot se nazývá porucha. Lze ji určit různými způsoby v závislosti na způsobu zanoření podpěry do země a použitém nástroji. Rozlišují se následující množství:
- Porucha vtlačení, určená silou na konečných 0,5 m penetrace. Tato sekce je rozdělena na 5 segmentů po 0,1 m a pro každý z nich je pevně stanoven parametr.
- Selhání jízdy – průměrná hodnota prohloubení podpory při jediném pohybu, která je zařazena do první desítky v zástavě.
- Parametr používaný při práci s ponorným nástrojem. Je určena poslední třetinou zástavy v délce 3 minut.
Pokud hodnota podpory přesáhla vypočítanou, pokračuje se v jejím prohlubování po určité době pasivní přítomnosti v půdě. Doba trvání tohoto intervalu závisí na složení a vlastnostech půdy. Nejméně je to v hrubých písčitých půdách, které se neliší vysokou vlhkostí: v tomto případě je hromada ponechána na přeexponování po dobu nejméně tří dnů. Maximální interval je stanoven pro případy, kdy podpěra prochází plastickou jílovitou zeminou, vyznačující se měkkostí nebo tekutostí.
Přesnější výsledky lze získat pomocí speciálních zařízení – poruchových měřičů. Poruchoměr umožňuje automaticky přijímat poruchový diagram – poruchový diagram, který charakterizuje zbytkovou a elastickou část poruchy při dynamickém zkoušení pilot (obr. 4.19).
Rýže. 4.19. Failmetr zařízení
Hlavní části tohoto zařízení jsou následující: pásková kazeta 1, ve které je posunuta papírová páska o šířce 120 mm, aby na ni zaznamenala poruchový diagram; záznamovou část 2, kterou je tyč pevně připevněná k hromadě pomocí svorky 5, na jejímž volném konci je upevněna tužka; napájecí zdroj 3 (čtyři baterie typu KBS), který je zdrojem proudu pro mikroelektromotor 4, a kabel 6 spojující napájecí zdroj s mikromotorem.
Pro snížení vlivu nárazu na záznam otřesů a vibrací zeminy při beranění je zařízení instalováno před hromadu na dřevěný stojan. Z jedné instalace zařízení lze zaznamenat až 20 úderů kladiva s přesností záznamu 0,5 mm. Zařízení obsluhuje jedna osoba.
Maximální hodnota proražení piloty v okamžiku úderu kladivem, zaznamenaná zařízením do protokolu poruchy, je součet (e + c), kde e je skutečný průnik piloty z jednoho úderu – zbytková část porušení, a c je jeho elastická část.
Dynamické vzorce používají hodnotu e+c/2, která charakterizuje celkové selhání. O kvalitě díla vypovídá i míra čistoty nahrávky.
Pro získání jasného protokolu o poruchách je třeba dodržet následující podmínky: údery kladiva musí být centrální, pro které musí být osa hromady a výložník kopry přesně vyrovnány; rozměry uzávěru by neměly být větší než průřez pilot. Není dovoleno zkosit uzávěr, tj. nehorizontální rovinu, která přijímá údery kladiva.
Na Obr. Obrázek 4.20 ukazuje vzorek protokolu porušení pro železobetonovou pilotu o délce 12 a průřezu 35×35 cm Čísla v kruzích a indexy u e a c udávají počty úderů kladivem na pilotu.
Hodnoty e a c na grafu odmítnutí se měří pomocí kompasu nebo přiložením milimetrového pauzovacího papíru na tablet. Jako hlavní referenční čáru si vezměte čáru nakreslenou tužkou před začátkem záznamu před úderem kladiva. Porušení piloty e je definováno jako vzdálenost mezi dvěma rovnoběžně vedenými čarami
hlavní čára prochází body odpovídajícími dvěma sousedním stávkám (viz obr. 4.20,6). Součet e + c odpovídá hodnotě zanoření hromady oproti výchozí poloze v okamžiku úderu kladiva za časový interval 1.
Součet 1h + a + a + k vyjadřuje dobu tlumení pružných deformací. Pružná část porušení je vyjádřena součtem c = c + c”, kde c’ odpovídá rozdílu mezi výškami nejvyššího bodu “vrcholu” grafu dopadu a vodorovné čáry nakreslené tužkou přístroje po dopad a c” je dočasné usazení zeminy a spolu s ní i nástroje při dopadu .
Rýže. 4.20. Vzor zprávy o odmítnutí a zobecněný harmonogram pohybu hromady: a – zpráva o odmítnutí; b – zobecněný graf pohybu piloty po úderu kladivem Výsledky měření poruch pro každou pilotu jsou zaznamenány do tabulky a následně přeneseny do deníku zarážení pilot. Protokol beranění a souhrnný list ražených pilot se vedou podle formulářů uvedených v tabulce. 4.4 a 4.5.
Pro převzetí dokončených pilotových prací musí být komisi předloženy následující technické dokumenty:
-schválený projekt a pracovní výkresy základny; – pasporty hotových pilot a prvků prefabrikovaných mříží;
– deníky beranění a souhrnné listy pilot;
– úkony geodetického členění a prováděcí úkony umístění pilot s plánem umístění pilot, na kterém je u každé piloty vyznačena velikost odchylky od návrhové polohy s vyznačením směru této odchylky od os, jako také další piloty (pokud byly raženy); data kontrolních dynamických a statických zkoušek.
Jsou-li v projektu zvláštní pokyny nebo má-li komise pochybnosti o únosnosti piloty, provádějí se kontrolní zkoušky kontrolním dokončováním nebo statickým zatížením. Pro kontrolu se provede 3 až 5 úderů kladivem na hromadu a zjistí se její skutečné porušení.
Praktická aplikace získaných dat
Pokud při spouštění konstrukce do požadované hloubky zůstává hodnota poruchy příliš vysoká i po dokončení manipulací provedených po době zdržení, práce jsou koordinovány s firmou, která projekt připravila. Její zástupci mohou doporučit provést její změny nebo provést statické testování podpěr. Existují případy, kdy je parametr selhání nastaven přísně a stupni prohloubení je přikládán menší význam. Poté je dovoleno dokončit podpěru (ale ne více než 0,5 m).
Průhyb hmoždinky
Podívejme se nyní, jaké odchylky štětovnice existují a jak je odstranit.
Vějířovitost je odchylka štětovnice od svislé úrovně v rovině vyrovnání. Dopředné vějířování se obvykle vyskytuje při zarážení jedné tabule nebo několika štětovnic najednou do plné hloubky. Zvyšuje se s ražbou každé následující štětovnice. Pro eliminaci výchylky vějíře je nutné posunout hnací mechanismus z těžiště zanořené štětovnice na opačnou stranu výchylky o 10–20 % šířky štětovnice. Při malých výchylkách lze vějířování eliminovat tahem za jazyk při jeho prohlubování v opačném směru, než je směr výchylky. Pokud jeho indikátor překročí tolerance, dojde k jeho eliminaci použitím klínovitých štětovnic. Klínovitý tvar jazyka (poměr rozdílu šířky spodní a horní části k jeho délce) by měl být do 0,5 %.
Odchylka vyrovnání je odchylka od svislé úrovně v rovině kolmé na vytyčení, obvykle vzniká při nedostatečném sledování svislé úrovně štětovnice. To se může stát i v počáteční fázi záložky, kdy je její délka nad nulovou úrovní poměrně velká. Důvody unášení štětovnice z její svislé polohy mohou být různé. Jedná se o nedostatečnou tuhost vodícího zařízení, tlak lana od jeřábu na horní konec jazyka ve vodorovném směru nebo při elementární přítomnosti jakýchkoliv překážek v zemi. Pokud tato odchylka nepřekračuje návrhovou normu, lze ji korigovat ponořením následných štětovnic tažením kabelu ve směru opačném k odchylce. Pokud překročí toleranci, měl by být odstraněn a ponor by měl být proveden znovu při dodržení všech úrovní.
Odchylka štětovnice podle úrovně ponoru
Vertikálně zapuštěná štětovnice
K odchodu štětovnice pod návrhovou značku v důsledku zapuštění sousední štětovnice dochází při prohloubení sousední štětovnice z důvodu vysokého odporu v zámku. Aby se takové odchylce zabránilo, je nutné spojit dříve zapuštěné štětovnice na návrhovou značku pomocí navařovacích nebo spojovacích šroubů. Ponoření štětovnice do nedostatečné hloubky v důsledku překážek v zemi nebo silného tření v závorách. Takovou odchylku lze eliminovat zvednutím několika zanořených štětovnic o 0,5–0,8 m a jejich opětovným ponořením do požadované hloubky. Pokud je důvodem přítomnost cizího předmětu, mělo by se prohlubování problematické štětovnice zastavit a přistoupit k ponoření následných struktur. Po jejich úspěšném ponoření se vrátíme k problémové štětovnici a po jejích vodítkách ponoříme dvě sousední štětovnice.
