b) pracoviště musí být vybaveno systémy vodovodu, kanalizace, vytápění, napájení a autonomního větrání. Stanoviště musí zajistit plynulost technologického procesu a možnost dodržování principu oddělení na čisté a špinavé zóny.
Na území lokality personál organizace pro nakládání s zdravotnickým odpadem přijímá, zpracovává (neutralizuje nebo dezinfikuje), skladuje odpad, myje a dezinfikuje vozíky, kontejnery a další zařízení používané k přepravě odpadu;
c) prostory lokality jsou rozděleny do zón:
znečištěný, který zahrnuje místnost pro příjem a dočasné skladování příchozího zdravotnického odpadu, místnost pro zpracování odpadu vybavenou zařízeními pro dezinfekci (zneškodnění) odpadu tříd B a C, mycí a dezinfekční místnost. Pro malé objemy je možné dočasné skladování příchozího odpadu a jeho dezinfekce v jedné místnosti. Při skladování odpadu tříd B a C po dobu delší než 24 hodin je zajištěno chladicí zařízení;
čistý, který zahrnuje skladovací prostory pro dezinfikovaný (neutralizovaný) odpad, umyté a dezinfikované zařízení pro přepravu odpadu (možné společné dočasné skladování v jedné místnosti), sklad spotřebního materiálu, místnost pro personál, toaletu a sprchu;
d) povrch stěn, podlah, stropů, nábytku a zařízení musí být hladký, odolný vůči vlhkosti, čisticím a dezinfekčním prostředkům;
d) prostory staveniště musí mít autonomní přívodní a odvodní větrání s mechanickým nucením.
Prostory znečištěné zóny musí být vybaveny mechanicky poháněným odsávacím větráním bez použití organizovaného přívodu vzduchu;
e) hlavní výrobní prostory (pro příjem a dočasné skladování odpadu, dekontaminaci, mytí a dezinfekci inventáře a zařízení) musí být vybaveny zavlažovacím kohoutkem, podlahovými vpusti (vaničkami). Místnost pro dekontaminaci a likvidaci odpadu musí mít umyvadlo na mytí rukou;
g) prostory pracoviště musí být vybaveny zařízeními na dezinfekci vzduchu;
h) personál organizace nakládající se zdravotnickým odpadem provádí běžný mokrý úklid alespoň jednou denně s použitím čisticích a dezinfekčních prostředků. Generální úklid se provádí alespoň jednou měsíčně. Ošetření podléhají stěny, nábytek, technologické zařízení a podlahy.
Čisticí prostředky, oddělené pro čisté a špinavé zóny, musí být označeny pro příslušnou zónu, musí být používány pouze k určenému účelu a musí být skladovány odděleně.
212. S výrobním odpadem musí být nakládáno v souladu s požadavky odstavců 213–239 hygienických předpisů, které se nevztahují na:
úložišť radioaktivního odpadu;
pohřebiště organické hmoty;
přemísťování, skladování, zpracování, likvidace biologického odpadu (mrtvá těla zvířat a ptáků, potratené a mrtvě narozené plody, veterinární konfiskace, jiný odpad nevhodný k lidské spotřebě nebo krmivu pro zvířata).
213. S každým typem výrobního odpadu se nakládá v závislosti na jeho původu, skupenství, fyzikálních a chemických vlastnostech substrátu, kvantitativním poměru složek a stupni nebezpečí pro veřejné zdraví a lidské životní prostředí.
214. Je povoleno hromadění výrobního odpadu, který při současné úrovni rozvoje vědeckotechnického pokroku nelze zneškodnit ani zlikvidovat v podnicích, kde tento odpad vznikl.
215. Hlavní metody akumulace a skladování výrobního odpadu v závislosti na jeho fyzikálních a chemických vlastnostech:
ve výrobních prostorách, na otevřených prostranstvích nebo ve zvláštních prostorách (v dílnách, skladech, na otevřených prostranstvích, v nádržích, kontejnerech);
ve výrobních prostorách podniků na zpracování a likvidaci odpadu (ve stodolách, skladovacích zařízeních, úložných prostorách, prostorách pro odvodňování kalů z čistíren odpadu), jakož i v mezilehlých (příjemových) sběrných a akumulačních místech, včetně terminálů, železničních seřaďovacích nádraží, v říčních a námořních přístavech;
mimo výrobní oblast – ve speciálně vybavených objektech určených k umisťování (skladování a likvidaci) odpadu (skládky, kalové sklady včetně kalových jam, odkališť, skládek hornin).
216. Hromadění odpadu je povoleno pouze ve speciálně vybavených prostorách pro shromažďování odpadu, které splňují požadavky hygienických předpisů.
217. Skladování sypkého a těkavého odpadu na volném prostranství není povoleno. Skladování jemně dispergovaného odpadu na volném prostranství je povoleno v průmyslových areálech za předpokladu použití zařízení na potlačení prachu.
218. Podmínky hromadění jsou určeny třídou nebezpečnosti odpadu 50, způsobem balení s přihlédnutím k agregátnímu skupenství a spolehlivosti nádoby. Nádoby pro tříděný sběr a hromadění jednotlivých druhů odpadu musí mít označení charakterizující odpad v nich obsažený.
Hromadění průmyslového odpadu třídy nebezpečnosti I je povoleno pouze v uzavřených vratných (vyměnitelných) nádobách (kontejnery, sudy, cisterny), II – v bezpečně uzavřených nádobách (polyethylenové sáčky, plastové sáčky), na paletách; III – v papírových pytlích a bednách, bavlněných pytlích, textilních pytlích, volně loženo; IV – volně loženo, na hromadách, ve formě hřebenů.
219. Hromadění odpadů tříd nebezpečnosti I-II musí být prováděno odděleně v uzavřených skladech.
220. Při hromadění odpadu v dočasných skladech, na otevřených prostranstvích bez kontejnerů (volně ložené, sypané) nebo v nehermetických nádobách musí být dodrženy následující podmínky:
dočasné sklady a volné plochy musí být umístěny ve vztahu k obytným budovám v souladu s požadavky na zóny hygienické ochrany;
povrch odpadu hromadně nahromaděného na otevřených plochách nebo v otevřených zařízeních pro příjem a skladování musí být chráněn před účinky srážek a větru (zakrytý plachtou, vybavený stříškou);
Povrch staveniště musí mít tvrdý povrch (asfalt, beton, polymerbeton, keramické dlaždice).
221. Na území podniku, v místě hromadění odpadu na otevřených prostranstvích, musí být dešťová kanalizace, s výjimkou hromadění odpadu ve vodotěsných nádobách.
Vniknutí kontaminované dešťové vody do městské kanalizace nebo vypouštění do blízkých vodních ploch bez úpravy není povoleno.
222. Ukládání odpadu do přírodních nebo umělých prohlubní v terénu (zářezy, jámy, lomy) je povoleno pouze po zvláštní úpravě lože, pokud to neovlivní podzemní vodní útvary.
223. Nebezpečný odpad třídy IV musí být skladován ve formě speciálně plánovaných skládek a náspů.
224. Kritéria pro maximální akumulaci průmyslového odpadu na území průmyslové organizace jsou obsah škodlivých látek specifických pro daný odpad ve vzduchu uzavřených prostor na úrovni do 2 m, který by neměl být vyšší než 30 % MAC ve vzduchu pracovního prostoru, dle výsledků měření prováděných při akumulaci odpadu, nejméně však jednou za 1 měsíců.
225. Odpad, jehož dočasné nahromadění překračuje kritéria uvedená v odstavci 224 hygienických předpisů, musí být z území okamžitě odstraněn.
226. Pro sypký odpad je nutné použít potrubí. Pro ostatní druhy odpadu se používají pásové dopravníky, horizontální a šikmé přepravní mechanismy, automobilová a železniční doprava.
227. Konstrukce a provozní podmínky dopravy musí vyloučit možnost vzniku nouzových situací, ztráty průmyslového odpadu a znečištění životního prostředí podél trasy a během překládky odpadu z jednoho druhu dopravy na druhý.
228. Umístění a provoz (po celou dobu jejich provozu a po uzavření) speciálně vybavených staveb určených k ukládání (skladování a zahrabávání) odpadu (skládka, kalové úložiště včetně kalové jámy, odkaliště, skládka hornin) musí zajistit hygienickou a epidemiologickou bezpečnost obyvatelstva.
229. Zařízení pro likvidaci odpadu musí být umístěna mimo obytné oblasti na oddělených územích v souladu s požadavky stanovenými pro zóny hygienické ochrany.
230. Zařízení pro likvidaci odpadu musí být umístěna v oblastech s hloubkou podzemní vody větší než 20 metrů s filtračním koeficientem podložních hornin nejvýše centimetrů za sekundu.
231. Umisťování zařízení na likvidaci odpadu v bažinatých a zaplavených oblastech není povoleno.
232. Likvidace nebezpečného odpadu třídy I obsahujícího látky rozpustné ve vodě by se měla provádět v jámách v kontejnerovém balení, v ocelových válcích s dvojitou kontrolou těsnosti před a po naplnění, umístěných v betonové krabici. Jámy naplněné odpadem se izolují vrstvou zeminy a pokrývají se vodotěsným nátěrem.
233. Při zahrabávání odpadu obsahujícího špatně rozpustné látky třídy nebezpečnosti I musí hospodářské subjekty provozující zařízení na likvidaci odpadu přijmout opatření k hydroizolaci stěn a dna jímek, která zajistí filtrační koeficient nejvýše centimetrů za sekundu.
234. Pastovitý odpad obsahující rozpustné látky třídy nebezpečnosti II – III musí být zakopán v jámách s hydroizolací dna a bočních stěn.
235. Likvidace pevného a prašného odpadu obsahujícího odpad třídy nebezpečnosti II-III, nerozpustný ve vodě, musí být prováděna v jámách se zhutněním půdy s filtračním koeficientem nejvýše centimetrů za sekundu.
236. Zařízení pro likvidaci odpadu musí být vybavena vodovodními a kanalizačními systémy.
237. Pro zachycení povrchového odtoku z území zařízení na odstraňování odpadů musí hospodářské subjekty provozující zařízení na odstraňování odpadů zajistit systém kanálů a dešťové kanalizace a pro odstraňování filtrátu odvodňovací systém. Pro čištění povrchového odtoku a drenážní vody musí být zajištěna lokální čistírna odpadních vod.
238. Po celém obvodu zóny likvidace musí hospodářské subjekty provozující zařízení na likvidaci odpadů zajistit prstencový kanál a prstencovou šachtu o výšce nejméně 2 metry.
1.1 Tyto normy a pravidla jsou resortním dokumentem a vztahují se na projektování čistíren odpadních vod pro závody na zpracování ryb ve výstavbě a rekonstrukci.
1.2. Při navrhování čistíren odpadních vod je nutné dodržovat požadavky dalších regulačních dokumentů schválených nebo odsouhlasených Státním stavebním výborem Ruska a také požadavky hygienických předpisů v souladu s články 18 a 39 Federálního zákona Ruské federace č. 52-FZ „O hygienickém a epidemiologickém blahu obyvatelstva“.
1.3 Tato pravidla a předpisy jsou regulačním dokumentem, který splňuje mezinárodní požadavky a normy pro zařízení na úpravu odpadních vod.
1.4 Tyto normy a pravidla pokrývají části nezbytné pro vývoj projektu, včetně technologie čistíren odpadních vod, a poskytují doporučení k přípravě, čištění a využití odpadních vod ze závodů na zpracování ryb před jejich vypuštěním do čistíren odpadních vod.
Tato pravidla a předpisy obsahují odkazy na následující regulační dokumenty:
Federální zákon č. 52-FZ ze dne 30.03 „O hygienickém a epidemiologickém blahu obyvatelstva“
SNiP 10-01-94 Systém regulačních dokumentů ve stavebnictví
SNiP 2.04.01-85* Vnitřní vodovod a kanalizace budov
SNiP 2.04.02.84* Zásobování vodou. Vnější sítě a stavby
SNiP 2.04.03-85 Kanalizace. Vnější sítě a stavby
SNiP 2.07.01-89* Urbanismus. Plánování a rozvoj městských a venkovských sídel
SNiP II-89-80* Generální plány pro průmyslové podniky
SNiP 2.09.04.87* Administrativní a hospodářské budovy
SNiP 2.04.05-91* Vytápění, větrání a klimatizace
SNiP 2.04.14-88* Tepelná izolace zařízení a potrubí
SNiP 23-05-95 Přirozené a umělé osvětlení
SNiP 2.03.01-84 Betonové a železobetonové konstrukce
SNiP 2.03.11-85 Ochrana stavebních konstrukcí před korozí
SNiP 21 Požární bezpečnost budov a staveb
SP 41-101-95 Návrh topných bodů
PPB 01-93 Pravidla požární bezpečnosti v Ruské federaci
NPB 105-95 Definice kategorií prostor a budov podle nebezpečí výbuchu a požáru
NPB 104-95 Návrh systémů požární signalizace pro osoby v budovách a stavbách
NPB 110-99 Seznam budov, staveb, prostor a zařízení podléhajících ochraně automatickými hasicími a detekčními systémy
SanPiN 2.1.4.027-95 Zóny hygienické ochrany zdrojů vody a vodovodních potrubí pro domácí a pitné účely
SanPiN 2.1.5.980-00 Hygienické požadavky na ochranu povrchových vod
SanPiN 2.1.7.573-96 Hygienické požadavky na používání odpadních vod a jejich kalů pro zavlažování a hnojení
SanPiN 2.2.1/2.1.1.1031-01 Pásma hygienické ochrany a hygienická klasifikace podniků, staveb a jiných objektů
SanPiN 2.2.4.548-96 Hygienické požadavky na mikroklima průmyslových prostor
SanPiN 2.1.6.575-96 Hygienické požadavky na ochranu atmosférického ovzduší v obydlených oblastech
GOST 12.1.005-88 Obecné hygienické požadavky na vzduch v pracovním prostoru
GOST 14202-69 Průmyslová potrubí. Identifikační zbarvení
GOST 12.2.085-82 Nádoby pracující pod tlakem. Bezpečnostní požadavky
GN 2.1.5.689-98 Maximální přípustné koncentrace (MPC) chemických látek ve vodních útvarech určených k pitné a domácí spotřebě a k užitkové vodě
GN 2.15 Přibližně přípustné úrovně (PML) chemických látek ve vodních útvarech pro domácí a pitné účely a pro kulturní a bytové účely
GN 2.1.5.963a-00 Nejvyšší přípustné koncentrace (MPC) chemických látek ve vodě vodních útvarů pro domácí a pitné účely látky ve vodě vodních útvarů pro domácí a pitné účely a pro kulturní a domácí využití vody (Dodatek č. 2 k GN 2.1.5.689-98)
GN 2.1.5.963b-00 Přibližné přípustné úrovně (PML) chemických látek ve vodních útvarech pro domácí a pitné účely a pro kulturní a domácí účely. (Dodatek č. 2 k GN 2.1.5.690-98)
GN 2.1.6.695-98 Nejvyšší přípustné koncentrace (MPC) škodlivých látek ve vzduchu pracovního prostoru
SP 1.1.1058-01 Organizace a provádění průmyslové kontroly dodržování hygienických předpisů a provádění hygienických a protiepidemických (preventivních) opatření
SP 2.1.5.761-99 Maximální přípustné koncentrace (MPC) a přibližné přípustné úrovně (APL) chemických látek ve vodních útvarech určených k pitné a domácí spotřebě a k užitkové vodě (Dodatek č. 2 k GN 2.1.5.689-98)
Pravidla pro elektroinstalaci (PUE). Hlavní úřad pro státní energetický dozor Ruska, 1998.
Série 2.444-5.93 Vydání 0. Stropní konstrukce průmyslových budov. Materiály pro navrhování
Série 2.444-5.93 Vydání 1. Univerzální podlahové sestavy (bez vystavení agresivnímu prostředí)
Série 2.444-5.93 vydání 2. Chemicky odolné podlahové jednotky (vlivu agresivního prostředí)
Tyto normy a pravidla zohledňují hlavní úspěchy za posledních 10 let v oblasti výstavby budov pro úpravny odpadních vod s využitím nových účinných materiálů, zařízení, systémů zásobování teplem, automatizace a zásobování energií, opatření požární bezpečnosti a s přihlédnutím k dodržování požadavků, zásad a zákonů environmentální politiky.
3.1 Definice použité v tomto dokumentu:
odpadní voda — voda vypouštěná po použití v domácnostech a průmyslových činnostech;
norma složení odpadních vod — seznam látek obsažených v odpadních vodách a jejich koncentrace stanovené regulační a technickou dokumentací;
čištění odpadních vod — vliv na odpadní vodu za účelem zajištění jejích nezbytných vlastností a složení;
dezinfekce odpadních vod — čištění odpadních vod za účelem odstranění patogenních a hygienicky nezávadných mikroorganismů;
ochrana vod před znečištěním — systém opatření zaměřených na prevenci, omezení a odstranění následků znečištění;
maximální přípustný vypouštění do vodního útvaru (MPD) — hmotnost látek nebo mikroorganismů v odpadních vodách, maximální povolená hodnota pro vypouštění za stanoveného režimu v daném bodě vodního útvaru za jednotku času, aby byly zajištěny normy kvality vody v kontrolním úseku;
Poznámka Kvantitativním kritériem pro MPC je MPC látek; MPC se stanoví na základě návrhového průřezu bez zohlednění asimilační kapacity vodního útvaru;
regionální regulace — zahrnuje stanovení bezpečných úrovní obsahu chemických látek v objektech životního prostředí na základě přípustného denního příjmu (PDI) s přihlédnutím ke skutečné chemické situaci v důsledku hospodářské činnosti (průmyslová odvětví, pesticidy používané v zemědělství atd.) a dalším charakteristikám daného regionu.
3.2 Definice z mezinárodních environmentálních směrnic:
A.2.5 Předběžné hodnoceníPřed zahájením nové činnosti nebo projektu posuďte dopady na životní prostředí.
A.2.6 Produkty nebo službyVyvíjet a dodávat produkty nebo služby, které nemají nepřiměřený dopad na životní prostředí a jsou bezpečné při použití k zamýšlenému účelu, úsporné z hlediska energie a přírodních zdrojů a které lze recyklovat, znovu použít a bezpečně zlikvidovat.“
A.2.8 Vybavení a provozNavrhovat, vyvíjet a provozovat zařízení a činnosti s ohledem na efektivní využívání energie a materiálů, udržitelné využívání obnovitelných zdrojů, minimalizaci negativních dopadů na životní prostředí a bezpečné a odpovědné nakládání s nevyužitým odpadem.
3.3. Definice z normy GOST R ISO 14004 „Systém environmentálního managementu“:
Životní prostředí — vnější prostředí, ve kterém organizace působí, včetně ovzduší, vody, půdy, přírodních zdrojů, flóry, fauny, lidí a jejich interakcí.
Environmentální aspekt – prvek činností, produktů nebo služeb organizace, který může interagovat s prostředím.
Neustálé zlepšování — proces zlepšování systému environmentálního managementu za účelem zvýšení celkové environmentální výkonnosti v souladu s environmentální politikou organizace.
Zásah do životního prostředí — jakákoli negativní nebo pozitivní změna v prostředí, která je zcela nebo částečně důsledkem činností organizace, jejích produktů nebo služeb.
Prevence znečištění – používání procesů, postupů, materiálů nebo produktů, které zabraňují znečištění, snižují ho nebo ho kontrolují a které mohou zahrnovat čištění, změny procesů, kontrolní mechanismy a efektivní využívání zdrojů.
Lidské prostředí — soubor objektů, jevů a faktorů okolního (přírodního i umělého) prostředí, které určují podmínky lidského života (článek 1).
Škodlivé účinky na člověka — dopad faktorů životního prostředí, které ohrožují lidský život nebo zdraví, nebo ohrožují život či zdraví budoucích generací (článek 1).
Bezpečné podmínky pro lidi — stav životního prostředí, ve kterém nehrozí nebezpečí škodlivého vlivu jeho faktorů na člověka (článek 1).
3.5. Z materiálů GOST R ISO 14004 „Systém environmentálního managementu“:
— environmentální management je nedílnou součástí celkového systému administrativního řízení organizace; vývoj systému environmentálního managementu je nepřetržitý a vzájemně propojený proces;
— organizace by měla zavést účinný systém environmentálního managementu, který pomůže chránit lidské zdraví a životní prostředí před potenciálními dopady jejích činností, produktů nebo služeb a přispěje k udržení a zlepšování kvality životního prostředí;
— organizace musí definovat svou environmentální politiku a přijmout závazky týkající se systému environmentálního managementu;
— organizace musí formulovat plán pro implementaci své environmentální politiky;
— aby mohla být organizace efektivně implementována, musí vytvořit kapacity a podpůrné mechanismy nezbytné k realizaci své environmentální politiky a dosažení cílových a plánovaných environmentálních ukazatelů.
3.6. V souladu z článku 10 Zákoníku o rozvoji měst Ruské federace „Vypracování dokumentace územního plánování, výstavba a rekonstrukce městských a venkovských sídel, budov, staveb a zařízení musí být prováděny v souladu s požadavky ochrany životního prostředí, bezpečnosti životního prostředí a hygienických předpisů, s přihlédnutím ke stavu území městských a venkovských sídel a omezením v oblasti bezpečnosti životního prostředí stanoveným územními integrovanými schématy ochrany přírody a hospodaření s přírodou, jakož i s přihlédnutím k důsledkům škodlivého dopadu hospodářské a jiné činnosti na životní prostředí a lidské zdraví.“
4.1. Problémy ochrany životního prostředí jsou extrémně rozmanité. Řešení problémů ochrany životního prostředí je do značné míry určeno vědeckým pokrokem. Pouze na základě nejnovějších vědeckých poznatků je možné vytvářet vysoce účinné struktury, vyvíjet technologie, které umožňují využití všech surovin s extrakcí všech užitečných složek, tj. vytváření tzv. bezodpadových technologií s uzavřeným cyklem spotřeby vody.
4.2. Odpadní vody z podniků mohou znečišťovat vodní prostředí, narušovat vodní bilanci a narušovat ovzduší oxidačními produkty a pachy. Aby se tomu všemu zabránilo, musí být odpadní vody z podniků předčištěny na maximální přípustné koncentrace. Moderní podnik by neměl poškozovat životní prostředí. Přestože je to spojeno s dodatečnými náklady na jeho vytvoření, řešením problému je výběr moderního zařízení, které nenarušuje ekologickou rovnováhu, a vytvoření systému čištění odpadních vod. První je řešen různými konstrukčními návrhy s ohledem na environmentální požadavky na zařízení; druhý je řešen ideologií přístupu k problému čištění odpadních vod. Při vytváření závodů na zpracování ryb nebo rekonstrukci stávajících je nutné striktně oddělovat odpadní vody na průmyslové, obsahující soli, obsahující fenoly, domácnosti a dešťové.
4.3. Při zpracování rybích surovin se více než 50 % odpadu (šupiny, vnitřnosti, ploutve, hlavy) vylučuje. Část tohoto odpadu je odváděna s promývací vodou, což má významný vliv na vlastnosti odpadních vod a vede k tvorbě specifických sedimentů. Aby se zlepšily vlastnosti odpadních vod, a tím ušetřily náklady na organizaci čistíren odpadních vod, je třeba věnovat zvláštní pozornost důkladnějšímu a pečlivějšímu sběru rybího odpadu, který lze následně použít jako krmivo nebo k získání cenných krmiv a někdy i léčiv (zejména k léčbě kardiovaskulárního systému atd.).
4.4. Průmyslové odpadní vody z rybích závodů se vyznačují vysokým obsahem suspendovaných látek, bílkovin a tuků; odpadní vody ze solíren a udíren a závodů mohou kromě výše uvedených látek obsahovat pryskyřice (fenoly), kuchyňskou sůl (roztok kuchyňské soli – solanka).
4.5. Moderní čistírny odpadních vod pro závody na zpracování ryb dokáží přijmout téměř všechny složky, s výjimkou fenolů a solných roztoků. Fenoly ucpávají čistící systém a jsou klasifikovány jako karcinogenní. Vysoké koncentrace chloridů narušují provoz biologických čistíren. Z toho vyplývá, že před vypuštěním průmyslových odpadních vod do čistíren je nutné oddělit odpadní vodu ze solíren a udíren a ty druhé čistit odděleně.
4.6. Odpadní vodu ze solících zařízení obsahující kuchyňskou sůl (NaCl) – solanku doporučujeme používat v technologickém procesu solení ryb bez vypouštění do kanalizace, tj. v uzavřeném cyklu (čištění použité solanky v elektroflotačních koagulátorech, membránových jednotkách atd.). Proces vracení vyčištěné solanky do výroby vytváří významné úspory soli a vody. Zařízení (domácí) pro tento účel je k dispozici a v některých výrobních závodech je již v provozu.
4.7. Doporučuje se čistit odpadní vody z hygienické úpravy kuřáckých zařízení (pecí) pomocí speciálních zařízení. Provoz zařízení pro čištění odpadních vod od fenolů se skládá ze dvou fází: hrubého filtru a čištění odpadních vod směsí ozonu a vzduchu. K dispozici jsou i domácí zařízení. Systém zavádění ozonu do vodního prostředí (odpadních vod), postřikovaný pomocí ejektorů, a usazování odpadních vod upravených ozonem vytvářejí podmínky pro oddělení a sedimentaci nekarcinogenního sedimentu obsahujícího fenoly (z 1 m3 odpadní vody se vytvoří přibližně 50 ÷ 60 g téměř suchého sedimentu). Odpadní voda obsahuje: suspendované látky — 500 mg/l; celkový BSK — 2500 mg/l; fenoly — 0,3 mg/l; po čištění: suspendované látky — 15 mg/l; BSK — 850 mg/l; fenoly — 0,015 mg/l. Zařízení pro čištění odpadních vod od pryskyřic (fenolů) může být buď součástí čistírny, nebo samostatné. Existují zařízení určená k čištění odpadních vod z několika kuřáckých průmyslů jejich přesunem z dílny do dílny (například napříč regionem). Vyčištěná voda je vypouštěna do obecné kanalizace. Suchý zbytek je likvidován na skládce a nepředstavuje hrozbu pro přírodu ani pro lidi.
4.8. Je vhodné nejprve vyčistit odpadní vodu ze zařízení na zpracování ryb před jejím přivedením do čistíren odpadních vod, shromáždit cenné bílkovinné složky a přeměnit je na protein-polysacharidový koncentrát.
4.9. Odpadní voda z autoklávů konzerváren se neposílá do čistíren odpadních vod, ale vypouští se přímo do městské nebo obecní kanalizace. Ekonomičtější je tuto vodu po čištění na speciálních filtrech na normově povolené ukazatele nebo bez speciálního čištění znovu použít pro technické účely.
4.10. Tyto normy a pravidla poskytují příklad – doporučení (ve formě diagramu) pro čištění nebo využití odpadních vod z výrobních zařízení rybího průmyslu až do jejich vypuštění do čistíren odpadních vod (s doporučeným oddělením toků).
Doporučený systém čištění odpadních vod z procesu zpracování ryb (uzení) před vypouštěním do čistíren odpadních vod.
5.1. PRŮTOK A SLOŽENÍ ODPADNÍ VODY
5.1.1. Odhadované množství průmyslových odpadních vod by mělo být převzato z technologické části projektu.
Měrné spotřeby průmyslových odpadních vod a hodinové koeficienty nerovnoměrnosti jsou převzaty z tabulky 1.
Jednotka měření zpracovaných surovin nebo vyrobených produktů
Spotřeba průmyslové odpadní vody na jednotku suroviny nebo produktu, m3
Koeficient hodinové nepravidelnosti
1. Podniky na konzervování ryb
2. Zařízení na uzení ryb
