Produktivita a životnost vinic je do značné míry dána způsobem tvorby keřů, který je zakládán v závislosti na místních podmínkách, biologii odrůd a technologii pěstování. Správně zvolený systém formování keřů spolu s vysokou produktivitou výsadby a dobrou kvalitou bobulí zajišťuje snížení pracnosti použitím mechanizace.
Tvorba keře by měla být poměrně jednoduchá, plastická a zajistit rychlou obnovu nebo výměnu starých, poškozených částí keře.
Formace pro nekrycí zónu
Základem intenzivní technologie pěstování vinic v nekrytém pásmu republiky je nadstandardní systém tvorby keřů. Ve výrobě se rozšířila díky vysoké produktivitě výsadeb a snížení nákladů na ruční práci při péči o ně.
Nejlépe se osvědčil oboustranný kordonový útvar o výšce 120 cm s volným umístěním porostu. Spolu s vysokou produktivitou se vyznačuje rovnoměrným rozložením korunových prvků a ročním růstem na mřížoví, což umožňuje organizovat mechanizovanou sklizeň.
Kordon vysokého standardu s převislým porostem je útvar na standardu vysoký 120 cm se dvěma rameny, na kterých jsou umístěny rohy nesoucí plodové články (náhradní uzly a ovocné výhonky).
Koruna keřů se začíná vytvářet ve 2. roce vegetace s odstraněním kmene. Pro dobrý vývoj rostlin v prvním roce se výhonky neodlamují. Na jaře 2. roku se při řezu nechává na každém keři 1 výhon se 2-3 oky. Když výhony dosáhnou délky 15-30 cm, odlomí se a na keři zůstanou 2 výhonky. Nejlepší z nich se používá k vytvoření kmene a druhý (náhradní) se odstraní, když jsou výhonky na keři dobře vyvinuté (2-50 cm). Levý výhon, jak roste, je během léta vázán přísně svisle na standardní oporu alespoň 70-3krát, přičemž se odstraní nevlastní synové po celé výšce budoucího standardu.
K vytvoření kmene se používají pouze silné, dobře vyvinuté výhony o délce nejméně 1,5 m s průměrem ve střední části výhonku 8-10 mm.
Ve 2. roce se většinou nepodaří vypěstovat výhon potřebné délky pro současné vytvoření kmene a vodorovného ramene kordonu a někdy ani vytvoření kmene. V takových případech začíná formace příští rok.
Ve 3. roce se keře prořezávají podle stavu. Na keřích s dobře vyvinutými, rovnými kmeny a jedním ramenem kordonu se vodorovně svázaná část výhonu seřízne na délku rovnající se polovině vzdálenosti mezi keři v řadě. Není-li možné vytvořit plec požadované délky, výhon se zkrátí tak, aby průměr v místě řezu byl alespoň 7 mm. V následujícím roce se pěstují kordonová ramena.
Při řezu se odstraní všechny výhony, které se vyvinuly na kmeni, s výjimkou výhonu umístěného na opačné straně pod ohybem, který slouží k vytvoření druhého ramene kordonu. Na stávajícím rameni se výhonky odlomí přes jedno internodium, přičemž první zůstane ve vzdálenosti nejméně 15 cm od ohybu ramene. Výhony, které se vyvinuly ze spodní strany kordonu, jsou odlomeny.
Na keřích s normálním vývojem jednoletého výhonu až do třetího patra drátu se seřízne na výšku standardu a svisle přiváže k opoře v blízkosti standardu. Zelené výhony na kmínku se odlamují s výjimkou vrcholových 2, ze kterých se pak tvoří ramena kordonu. Když zbývající výhonky dosáhnou délky 60-70 cm, jsou vázány na první drát.
Na keřích se slabým vyvinutím jednoletého výhonu, kdy nedosáhl požadované délky k vytvoření kmene, se odřízne o 2-3 oči a výhon pro kmen se znovu zaroste. Opětovný růst kmene nelze použít, protože rána vzniklá při prořezávání snižuje jeho životnost.
Ve 4. roce se také seřezávají keře v závislosti na stupni tvorby koruny. Na stávajících ramenech kordonu se vytvářejí rohy a odřezávají výhonky, které se na nich vyvinuly, do 2-3 očí. Na vyrostlé části kordonu jsou odstraněny výhonky nepotřebné pro tvorbu a ty, které zůstaly, jsou odříznuty o 2-3 oči.
Není-li tvorba kordonového ramene dokončena, je ponechán jeden z dobře vyvinutých vnějších výhonů, aby v něm pokračoval. Pokud na keřích není jedno rameno, je vytvořeno z rozvinutého, vhodně umístěného výhonku, který se nařeže na požadovanou délku a vodorovně se přiváže k první vrstvě mřížoviny.
Výhonky, které se vyvinuly na kmeni a ramenech kordonu mezi rohy, se při zlomení odstraní. Na dodatečně vytvořených plecích se výhonky v příštím roce ztenčují, aby vytvořily rohy.
Na keřích stříhaných loni na jaře se 2-3 očky se podle síly růstu vyvinutých výhonů tvoří kmínky a kordonová ramena nebo jen kmínky.
V 5. ročníku pokračují práce na tvorbě rohů a na loňských rohech se tvoří ovocné vazby. Při řezu se na každém rohu ponechá spodní výhon pro náhradní uzel se 2-3 oky a horní výhon se ponechá pro ovocnou révu (šíp) s 5-8 a více oky. Ovocné révy se vážou na 2. patro drátu (obr. 15).
Ovocné vazby se vytvářejí na neformovaných keřích při prořezávání v šestém roce života.
Urychlené vytvoření vysoce standardního kordonového útvaru. Používají uměle vypěstované nevlastní syny získané po zaštípnutí hlavních výhonů v kombinaci s odlamováním přebytečných zelených, odstraněním nepotřebných nevlastních synů a systematickým vyvazováním výhonů k oporám. Cílené využití zelených operací umožňuje dokončit tvorbu nadstandardních útvarů za 3-4 roky a přiblížit jejich plnou plodnost o 1-2 roky. K tomu je nutné zajistit silný růst keřů, což není možné bez včasné a kvalitní realizace celého komplexu agrotechnické techniky péče o vinice.
Zrychleným způsobem lze vytvořit jednostandardní oboustranný kordon vysoký 120 cm s volně visícím růstem (obr. 16).
Ve 2. roce vegetačního období se výhon zbylý po troskách, když dosáhne délky přesahující výšku budoucího kmene o 10-15 cm, sevře mírně pod první patro mřížoviny. Jsou na něm odstraněni všichni nevlastní synové s výjimkou 2 horních, ze kterých se následně tvoří ramena kordonu potřebné délky. Jsou přivázány vodorovně k prvnímu drátu v opačných směrech a sevřeny. Vyvinuté nevlastní děti 2. řádu se prořídnou a použijí pro tvorbu rohů ve 3. roce. Na jaře 4. roku se při řezu vytvářejí na rozích plodové články (náhradní suky a ovocné liány). V tomto případě jsou obě ramena kordonu vytvořena během jednoho roku.
Rýže. 15. Odstranění vysoce standardního kordonového útvaru:
a – sazenice v roce výsadby; b – keř ve 2. roce po řezu; c – keř ve 3. roce, réva se seřezává, aby vytvořila kmen; d – ve 4. roce střih na ramena kordonu; d – ve 4. roce s rohy ponechanými na ramenou kordonu; e – plně vytvořený keř v 5. roce po seříznutí; g – totéž po vývoji výhonků
Tvorbu nadstandardního kordonu je možné urychlit běžným způsobem pěstování keřů, to znamená, když jsou ramena vytvořena pokračováním růstu hlavního výhonu. Vodorovně svázané výhonky (budoucí ramena kordonu) se zaštipují, když dosáhnou délky mírně přesahující polovinu vzdálenosti mezi keři v řadě. Nevlastní synové, kteří se po ztenčení vyvinou na ramenou, se v příštím roce použijí k vytvoření rohů. Při tomto způsobu formování jsou ramena kordonu odstraněna do 2 let.
Keře jsou často provozovány s jedním ramenem po celou dobu jejich životnosti, což vede k nedostatečnému zatížení a snížení výnosu.
Rýže. 16. Zrychlené odstranění tvorby kordonu vysokého standardu:
1. rok: a – sazenice na jaře v roce výsadby; b – keř na podzim prvního roku; 2. rok: c – keř na jaře po prořezání; d – keř v létě se dvěma vodorovně svázanými nevlastními syny pro ramena kordonu, který se vyvinul po sevření hlavního výhonu (čárky znázorňují místa sevření); d – keř v létě s nevlastními syny druhého řádu, kteří se vyvinuli po sevření ramen kordonu; e – keř na podzim se zralými výhonky; 3. rok: g – keř na jaře po prořezávání s rohy na ramenech kordonu; h – keř na podzim s výhonky pro tvorbu náhradních uzlů a ovocných výhonků; 4. rok: i – keř na jaře po seříznutí a dokončení formování; k – plně vytvořený keř na podzim
Dvoustandardní kordonová formace vysoká 120 cm s převislým růstem Vyznačuje se snadností chovu a schopností vytvářet na keři ramena stejného věku. Je zvláště účinný u vitálních odrůd na půdách dobře zásobených živinami a vláhou.
Při vývoji formace jsou na keřích ponechány dva kmeny a ramena kordonu jsou vytvořena pokračováním růstu hlavních výhonků, horizontálně přivázaných k prvnímu drátu mřížoviny. Jinak je zachován stejný princip tvorby keře jako při vývoji jednostandardního oboustranného horizontálního kordonu.
Kordonová formace středního standardu s vertikálním přírůstkem možná s jedním nebo dvěma kmeny vysokými 60-80 cm Zelené výhonky na mřížoví s 3-4 vrstvami drátů jsou umístěny rovnoměrně ve svislé poloze. Je vhodné jej používat u stolních odrůd v oblastech, kde je možné jejich nekryté pěstování, pro získání vysokého výnosu tržních hroznů.
Při vytváření kordonové formace na středně vysokém standardu se používají stejné principy jeho tvorby jako u kordonu vysokého standardu.
Vysoce standardní vějířová formace s převislým růstem vyznačující se přítomností 3-5 vějířovitých rukávů s ovocnými články na keřích.
S pěstováním kmene vysokého 120 cm se zahajuje zpravidla na jaře 3. roku. Roční výhon se řeže na úrovni 1. patra mřížového drátu. Vyvinuté výhony z horních oček kmene se používají na jaře 4. roku k vytvoření rukávců. Nařežou se na požadovanou délku a přivážou k 1. a 2. drátu. Na kmeni jsou odlomeny všechny výhonky, s výjimkou těch, které budou potřeba k vytvoření nových rukávů. Ovocné články jsou vytvořeny na konci stávajících rukávů. Rozmnožování druhu je ukončeno v 5. roce vegetačního období.
Počet rukávů a jejich délka závisí na hustotě výsadby, vlastnostech odrůdy a podmínkách pěstování. Tato formace je vhodnější pro silné odrůdy pěstované na úrodných zavlažovaných pozemcích.
Kombinovaná formace vysokého standardu se skládá z horního patra v podobě oboustranného horizontálního kordonu na kmeni vysokém 120 cm a spodního patra krytého pahorkováním se dvěma ovocnými články umístěnými na rozích u paty kmenů. Je vhodné použít u slabě a středně odolných stolních odrůd v oblastech, kde hrozí poškození keřů mrazem.
V prvních letech je tato formace vyvinuta jako nadstandardní kordon. Ve 3. roce se ponechávají 2 rezervní uzly na bázi kmenů, rozřezané na 2-3 oka. Na jaře 4. roku jsou výhonky, které rostly na větvích, odříznuty: spodní – o 2-3 oči, horní – o 7-10 nebo více očí.
Ovocná réva nižšího patra se přiváže k drátu nataženému ve vzdálenosti 15–20 cm od povrchu půdy a mezi dva rovnoběžné dráty umístěné 35–45 cm výše se vysadí zelené výhonky. Horní vrstva je provedena jako v konvenční kordonové formaci vysokého standardu.
Vinná réva – popínavá rostlina. K růstu potřebuje oporu: podpěry, natažený drát, treláž. Pro to, kolik hroznů réva unese, je rozhodující provedení opory, zásad pro tvorbu keřů je několik desítek. Koncepce pěstování závisí na klimatických podmínkách, na složení půdy a na způsobu zpracování vinice – strojně nebo ručně. Téměř každé vinařství má navíc své vlastní tradice pěstování vinné révy. Ve skutečnosti je většina systémů pěstování révy pouze variacemi tří hlavních typů tvorby révy.
Gobele
Jedná se o nejstarší systém pěstování vinné révy a je praktikován dodnes. Tento systém pravděpodobně vymysleli Řekové ve starověku, později jej převzali Římané a v oblasti Středomoří je stále rozšířený. Tento princip tvorby buše lze nalézt v celé jižní Francii, na březích Rhony až po Beaujolais, stejně jako ve Španělsku a částečně v jižní Itálii (Apulie a Sicílie). Hlaveň (bole) zůstává velmi krátká. Jeho výška je od 30 do 65 cm, keře jsou zastřiženy tak, aby zůstaly tři rukávy rostoucí nahoru. Na podzim se pod tíhou hroznů prohýbají rukávy jako paprsky rozevřeného deštníku.
Další označení: pohár, strom, alberello, en vaso, keřová réva.
Podpora: samostatně stojící sázky nebo žádná podpora.
Trimování: krátké, ponechává jen malý počet očí.
Při tomto principu tvorby je výnos nízký, nehodí se tedy pro masové vinařství, při výrobě kvalitních vín v teplých oblastech se nyní tento princip pěstování opět objevuje.
Gobele je nejstarší systém formování révy, který se používá pouze ve vinařstvích produkujících vysoce kvalitní vína
Guyot je klasickým příkladem tvorby keřů pomocí drátu k omezení růstu révy
Guyot
Jedná se o nejběžnější systém tvorby keřů používaný v evropské produkci vysoce kvalitních vín. Používá se v Bordeaux, stejně jako ve většině Burgundska, Cote Rotie, na březích Loiry, v Alsasku, stejně jako v nejvýznamnějších vinařských oblastech Itálie (Toskánsko, Piemont), Španělsku a částečně v Německu a Rakousko. S tímto systémem réva roste nahoru přilnutím k drátu. Při zimním řezu zůstává plodný výhon (nejblíže kmínku), sestříhá se, ponechá se 6 až 15 oček, ohnutý a přivázaný ke spodnímu drátu. Tam by se měly objevit hrozny. Další plodný výhon na kmeni se odřízne a ponechají dvě oči. V příštím roce to přinese ovoce. Standard může být buď 30 cm vysoký, nebo dosahovat 80 cm.
Podpora: treláž.
Trimování: od 6 do 15 očí.
V závislosti na řezu může být výnos nízký nebo střední. Pokud zůstanou dva plodné výhonky, výnos může být vysoký.
Kordon
Tento princip tvorby keřů je ve světovém vinařství nejrozšířenější. Jeho výhodou je, že stříhání a vázání je velmi jednoduché a nevyžaduje žádné speciální znalosti. Vzhledem k současnému poklesu počtu zkušených vinařů jde o poměrně závažný argument ve prospěch tohoto systému. Keře vytvořené podle tohoto principu se navíc snadno mechanicky ořezávají a při sklizni můžete používat stroje. Tento princip spočívá v ponechání jednoho nebo dvou trvalých návleků a jejich navázání na drát. Tento systém je rozšířen v Severní a Jižní Americe, Jižní Africe, Austrálii a na Novém Zélandu. Tento princip formování se používá i v Evropě, především v některých vinařských obcích Burgundska (Chassagne-Montrachet).
Cordon je racionální formovací systém, který je vhodný i pro strojové zpracování vinice
Podpora: treláž.
Trimování: od 2 do 5 očí, v závislosti na požadovaném výnosu.
Tento systém pěstování vinné révy se praktikuje i v průmyslovém vinařství.
Jiné systémy pěstování vinné révy
Лира je nový, velmi plodný princip vyvinutý v Bordeaux. Réva je formována do tvaru písmene “Y”.
Výhody: rozdvojená listná koruna, trsy dostávají více slunce.
Pergola – Jedná se o starý princip tvarování, při kterém je réva přivázána k podpěře jako pergola. Distribuováno především v alpských údolích (Alto Adige, Trentino, Valpolicello).
Nevýhoda: Příliš mnoho hroznů na révě.
Tvorba oblouku – Tento princip je rozšířený zejména v Německu. Existují odrůdy: polooblouky, ploché oblouky a kyvadlové oblouky.
Výhody: keře se snadno opracovávají, ale při podvazování se dřevo může odlomit.
Tvorba prstenců – tradiční jednoramenný kůlový systém běžný v Mosele, Sársku a Ruweru.
Výhody: shluky visí téměř u země, dostávají hodně tepla a slunce.
