Sasanka – Wikicitát

Sasanka nebo Sasanka, [komunik. 1] Sasankaněkdy Ústřel (lat. Sasanka ) je drobná bylina, krásná severská květina z velkého rodu Anemone z čeledi pryskyřníkovitých (Ranunculaceae), která zahrnuje až dvě stě druhů. Některé druhy sasanek jsou velmi blízké rodu lumbago (lat. Pulsatilla ) a název sasanka (nebo sasanka) může často znamenat pulsatilla. Zejména, sen trávy (lat. Pulsatilla pátens nebo lat. Sasanka patens ) je druh koniklece, který se často nazývá sasanka. [ comm. 2 ] Sasanky jsou velmi běžné v mírných a polárních klimatických pásmech severní polokoule, včetně Arktidy. Mnoho druhů sasanek je velkolepé zahradní rostliny.

Sasanka v próze

. vstoupili a viděli zahradu, a jaká zahrada! A jeho brány byly klenuté jako portikus a byly pokryty vinnou révou a hrozny tam byly různých barev – červené jako jachta a černé jako eben. A vešli pod baldachýn a našli tam ovoce, <. >A byly tu meruňky – od kafru po mandle a khorasan, a švestky, podobné pleti krásných, a třešně, ničící žlutost zubů, a vinné bobule dvou barev – bílé odděleně od červené – a pomeranče, s květinami podobnými perlám a korálům a růžemi, které hyzdí krásné tváře svou šarlatovou barvou, a fialkou podobnou síře, v noci blikající světly, a myrtami a gillyflowers a levandulí se sasankami, a tyto květiny byly ohraničeny slzami mraků a rty sedmikrásek se smály a narcisy se dívaly na růže očima černých a sladké citrony byly jako poháry a ty kyselé byly jen zrnka zlata.

V ruce měla hraběnka kytici různobarevných sasanek, rusky prý nazývaných sasanky, a na čele se jí třpytila ​​jitřenka z diamantů. Nic na ní však, kromě panenských barev jejího oblečení, nepřipomínalo nevinné ráno, patriarchální jednoduchost úsvitu.

Bylo těžké najít lepší místo k odpočinku. Jaro, dlouho opožděné zimou, najednou začalo v celé své kráse a všude začal hrát život. Lesy už modřely a pampeliška žloutla nad čerstvým smaragdem první zeleně a lila růžová sasanka nakláněla jemnou hlavičku. V bažinách se objevily hejna pakomárů a hromady hmyzu: za nimi běžel vodní pavouk; a za ním se v suchém rákosí shromáždili všichni ptáci odevšad.

Zatímco Consuelo vylévala své rozhořčení, ohromená kanovníkka se rozhlížela kolem, jako by se bála, aby nebeská kletba, vyvolaná touto vroucí duší, nedopadla na jeho drahocennou volcamerii a milované sasanky. Když si Consuelo všechno řekla, vrhla se k bráně, která byla stále zamčená, přelezla ji a následovala Corillin kočár.

– Jak je tady na jaře nádherně! – řekla dívka a ocitli se v čerstvém, zeleném bukovém lese; U nohou jim vykvetlo voňavé bílé písmeno a z trávy vykukovaly rozkošné světle růžové sasanky. – Ach, kéž by jaro věčně vládlo ve voňavých dánských lesích!

Ale právě v tu chvíli se z hlubin lesa ozvalo tak harmonické, slavnostní zvonění, že se čtyři nebo pět z nich rozhodlo jít hlouběji do lesa. A les byl velmi hustý a bylo těžké se dostat přes houštinu stromů a keřů. Nohy se zapletly do vysokých stonků divokých lilků a sasanek, cestu blokovaly řetězy kvetoucích svlačec a ostružin, házených z jednoho stromu na druhý.

Existuje celá maloruská píseň založená na víře v tajný soucit přírody s fyzickou duší člověka: stará žena Gritsikha plakala a mladá sestra roztrhala vysněnou trávu, mučila starou ženu: je vysněná tráva kozácká síla nebo kozácký hrob? „Vysněná tráva, má drahá, vyrostla na poli, trochu si tu trávu vzala a dala ji mé dceři! Ach, má dcero, má dcero! Je čas, abychom truchlili, abychom hledali našeho mladého Ivana v hrobě.” Tato těžká snová bylina, která člověku ve snu odhaluje tajemství, patří do rodu Anemone (Anemone patens, pulsatilla). Tato rostlina se v našich legendách vyskytuje spolu se sasankou plačtivou: podle řecké mytologie vyrostly sasanky ze slz Cyprise, který plakal nad mrtvolou Adonise [komentář. 3] A tak nám z našich slz vyrostla plačící tráva, odkud dostala své jméno. [1]

Scéna představuje nádherné místo v blízkosti starověkých Athén, zdobené všemi úžasnými dary starověké laskavé řecké přírody, to znamená: sasankami, hady plazícími se po cisternách; měděnky sající pomerančové květy.

Bylo časné jaro; Všude kvetly sněženky a krokusy.
– Není špatné! – řekla můra. – Roztomilí teenageři! Jenom. to bolí nazelenalý!
Můra, jako všichni mladí muži, hledala starší dívky.
Pak se podíval na ostatní a zjistil, že sasanky jsou hořké, fialky trochu sentimentální, tulipány šmrncovní a bílé lilie jednoduché.

Pak z dostavníku vystoupila dáma.
– Maiden May! — představila se. Měla na sobě lehké letní šaty a galoše; hedvábné šaty, buk-zelené, sasanky ve vlasech; Cítila tolik divokého jasmínu, že hlídka neodolala a kýchla. [2]

Zkuste ještě jeden experiment: vyberte si jednu z těchto sasanek, kterým se v minulosti říkalo květy čaroděje a možná hrály roli v těchto strašlivých rituálech zrozených ze strachu. Položte květinu na tento kámen, který svým tvarem připomíná pohanský oltář, poklekněte a zvedněte ruku a řekněte: „Otče náš, jenž jsi na nebesích. Já, Tvůj služebník a tento černý duch, kterého jsem dnes, v den Nejsvětější Trojice, učinil svým služebníkem pro tuto hodinu, uctíváme Tě před tímto oltářem, jsme se vrátili k pravé víře! Dívej se!
Duch také utrhne květinu a položí ji na oltář; poklekne a zvedne pravici k Bohu. Je pravda, že mlčí, ale i němý může Bohu sloužit důstojně.

Antipas spěšně vyndal císařovu medaili a s úžasem na ni ukázal davu ze strany předního obrazu.
Ale pak se náhle otevřely skládací dveře zlaté tribuny – a v jasném lesku svíček, obklopená otroky, girlandami sasanek, se objevila. Herodias.
Na čelo jí spadla asyrská mitra, připevněná k opěrce brady. Zatočené kadeře padaly podél fialového peplum, který byl zastřižený po celé délce rukávů. [3]

Horko bylo stále silnější. Nardové keře, prohřáté sluncem, začaly vydávat těžkou vůni. Barevné můry se třepotaly nad skupinami sasanek.

Přišlo jaro. Na našem ostrově je krásná. Vzduch je pak opilý vůněmi. Bujné tulipány, zlatá sasanka, bílý narcis, divoký jasmín a pestrobarevné pnoucí růže pokrývají každou pobřežní mýtinu a každou mýtinu v lese souvislým kobercem.

Jako rozumný muž odjížděl každý rok do ciziny, ale ne dýchat životodárný vzduch hor, koupal jejich zasněžené štíty v mracích a nosil jejich chodidla do vinic, ne do moře, aby sledoval zlaté slunce, jak se v něm koupe za orosených rán a tajemných večerů, ne do lesů, kde dozrávají bledé citrony a horké skvrny, ve starověkém prachu září žádné mone Strávil hodiny, dny a týdny, studoval nějaké kudrlinky nebo písmena, ponořil se do řešení nějaké symbolické kresby, kde rozkvetla celá květena zvláštních, širokých sasanek, tulipánů, květů granátového jablka, propletených křížem. [4]

Láska je ohnivá pekelná hudba, která roztančí i srdce starých lidí. Jedná se o sedmikrásky, které za soumraku otevírají své okvětní lístky dokořán, je to sasanka, která se při dechu zavírá a při dotyku umírá.
Taková je láska.

Ostatní sasanky rostoucí v různých částech Dálného východu jsou z velké části také rostlinami časného jara.
Chemické složení sasanek nebylo dostatečně prozkoumáno a ještě méně těch z Dálného východu. Je známo, že sasanka dubová ve všech částech obsahuje anemonol (protoanemonin neboli sasankový kafr), který má štiplavou chuť a pronikavý zápach a rozkládá se na sasanku a kyselinu sasanku. Anemonol způsobuje popáleniny na kůži. Sušením tato vlastnost mizí. Kyselina transakonitová byla nalezena ve vidličce Anemone.
Sasanky obsahují stejné toxické látky jako ostatní rostliny z čeledi pryskyřníkovitých, takže obraz otravy jimi se obecně blíží obrazu otravy koniklecem, pryskyřníkem a dalšími rostlinami této čeledi. Pravděpodobnost otravy sasankami je zjevně poměrně malá, protože se v lidovém léčitelství používají méně často než jiné rostliny z čeledi pryskyřníkovitých. Ve vědecké medicíně se sasanky nepoužívají. Toxicita sasanek je 45 ml na 1 kg hmotnosti. [5]

Sasanka ve verších

V lesích nudných a hustých
Sasanka může být krásnější
Když se vykrade
Sám mezi sypkým pískem. [6]

Jeho lilie byla utržena –
Letí směrem k sasance;
Co je jeho, je milejší,
Smutek léčí zapomněním.

S luxusní sasankou;
sotva znatelný sklon
Vaše zahrada klesá k řece;
Nedaleko to dělá hluk
Tam je mlýn skromný:
Perleťová pěna z kol
A spršky šedého kouře;
Bliká nad řekou

Není to zapálená ruka lichotníka,
Sasanka vonná a crins
Aroma se nalije na štětec,
A košíky plné ovoce
Váš vkus a zrak budou potěšeny.

Tam je nebe čisté a jasné;
Kvete tam bujná sasanka,
Chinar je hrdý na krásu;
A cestovatel během horka
Voňavá broskev a citron
Lákají k zapomnění a míru.

Mraky kouřily na skalách Aj-Petri.
Žlutá sasanka ve vlhké rokli
Už to rozkvetlo, vzduch je naplněný vodou
Na jaře a vůně moře je v teplém větru. [7]

V dálce kánoe klade azurové cesty;
Sasanka zbělá a mandlová barva dýchá,
A lehká pára skrývá vlnu svatebního závoje
Polední jarní tiché nohy. [8]

Ale v trávě u svahu,
Kde byl zabit Adonis?
Okvětní lístky se rozsvítily
Sasanka dýchá.

Nad městem se objevil večerní kouř,
Někde v dálce kočáry poslušně kráčely,
Náhle se zablesklo, průhlednější než sasanka,
V jednom z oken je napůl dětský obličej. [9]

Narcis ze Sharonu, Šalamoun,
Miloval Balquis, královnu jihu.
Kvetla jako sasanka
Pod pohlazením královského přítele.
Ale často jsem plakal strachem,
Oslepený královninou myslí.
Velkolepý Šalamoun. [10]

Z Nadezhdinskaya se stal trávník
S posmrtnými sasankami v ruce,
A ty, maličká, jdeš s Faykou,
Splétání nohou, daleko, daleko.
Pes v soumrakové hale
Štěká, aby na tebe lidé nečekali.

Jasné kaliko sasanky,
Jejich barevné zvonění je horké,
Jako by on
Opakováno v nápovědě
Šikovný, statečný a zručný,
V začerněné obratnosti
A ti, kteří kují
Silné ruce. [11]

Bílá a spol, ze spodu roste jako skála
Jsou tam korály a tisíc květin
Sasanka hnízdí mezi kameny, [comm. 4]
Obklopen živým prstencem medúz. [12]

Není teplo, sasanky?
Není jaro, sasanky, na poli?
Usmál se do vzduchu a bude?
Galcyoni staví hnízda na pobřeží,
A lodě posvěcují klid.

Nikoho nemiluji, protože
Že miluji sasanku.
Nedám to nikomu, nikomu
Klíč k vašemu Ilionu.
Každý večer zpívám
Chladný pohled sasanky.
Každou noc šustí had,
Ale tlumím své sténání.
Kéž je má sasanka daleko
Nechť je slyšet Charonův hlas.
Nechci nic, nic
Jak se máš, má sasanko. [13]

Je anemický (pokud možno
Abych tak řekl), sasanka.
Nebeský, ale skrz naskrz a falešný
(Jako všechno tady), německý sen. [14]

Řekl jsem jí: podívej se na ochablou loď:
Vše z narcisů, sasankových plexů –
Spojuje mě ukolébavkou.

Probudil se úžasným seznamem
Z těch přezdívek a časů
Nastiňuje současnost
Očima sasanek. [15]

Bílá sasanka
Slavnostní oblečení
Maloval sjezdovky
A kopce a hory. [16]

Minulost je tak neodvolatelná, tak tichá, tak čistá
Jak je všechno jasné, jak je všechno ukolébáno zátěží.
Sasanka spí, sní – všechno čeká, všechno je křehké,
Všechno se vrací, zatíženo časem. [17]

Dunění sasanky spí v elektřině
Zlato při západu slunce se vrátilo do černé řeky
Bolelo to kvůli černému sněhu
Toho roku mědění hadi zemřeli
A velbloudi odešli do pouště pro horskou vodu. [17]

Na fialovozelené obloze se objevili ptáci sasanky.
Dole pod mraky bylo moře a pod ním hrůza
v hlubinách – více moře, více a více moře a nakonec
pod tím vším je země, kde kouří mrakodrapy
A na bulvárech tiše a vzdáleně hrály dechovky.

Večerní ebenový strom rostl uprostřed sasanky
S pohádkovou rychlostí
Opět se stalo něco za hranicemi chápání
Okna se změnila, sklo se dotklo času
A za oknem byl nový život.

Sníh zmizel ze svahů do příkopů,
a Petrohradské jaro
vzrušení a sasanky,
a plné prvních motýlů. [18]

Komentáře

1. ↑ Jméno „sasanka“ v ženském rodě je pauzovací papír z latinského jména Carla Linného (lat.Sasanka – ženský rod). Tak sasanky nejraději nazývají přírodovědci (botanici) a v návaznosti na ně i zahradníci. V beletrii a každodenním jazyce se však jméno „sasanka“, kratší, půvabnější a přirozenější, mnohem více zakořenilo. Přibližně stejná záměna nastává s ruským názvem (včetně botanického). Některé druhy sasanek jsou sasanky (ženské). Ale druhá část je lumbago (u muže).
2. ↑ Ale kromě spánkové trávy, která je sasankou i lumbago, se může velmi často ukázat, že jiné druhy sasanek (sasanky) z vědeckého hlediska patří konkrétně do rodu lumbago. Jedná se například o sasanku visící, sasanku horskou, sasanku černěnou a některé další. Takové „zmatky“ jsou v moderní taxonomii zcela běžné, když běžné vědomí nedrží krok s nejnovějšími vědeckými pracemi botaniků a ti zase příliš často mění hranice taxonů.
3. ↑Fjodor Buslaev uvádí jednu z legend, podle které ze slz Cypridy, která plakala nad mrtvolou Adonise, vyrostly sasanky. Tato verze však trpí určitou nekonzistencí. – Podle jiné legendy vyrostly ze slz Cypris (Aphrodite) a krve Adonise jasně červené květy – adonis, rostliny, které jsou blízce příbuzné a velmi podobné sasankám.
4. ↑ „Bel a al, rostoucí jako skála ze dna“ – sasanka na mořském dně? Ne, v Bryusovově básni není žádná chyba. Kvůli vnější podobnosti s touto květinou jsou mořští živočichové Anemone (lat.Actiniary ) se někdy nazývají „mořské sasanky“.
5. ↑ “Horská sasanka” (nebo Anemone sylvestris), o kterém (zřejmě pro krásu) píše Kholodkovskij v herbář jeho dcery, ve skutečnosti roste v horách velmi zřídka. Jedná se o typickou lesní a polní rostlinu mírného klimatu a říká se jí: Sasanka lesní.

zdroje

1. ↑Buslaev F.I. O literatuře: Výzkum. články. Moskva, “Fiction”, 1990
2. ↑ Sebraná díla Andersena ve čtyřech svazcích. – 1. vyd. – Petrohrad: 1894 – Svazek 2. – Strana 153
3. ↑Turgenev I.S., Sebraná díla. Ve 12 svazcích. – M.: “Fiction”, 1976-1979. Svazek 11
4. ↑Lukhmanova N. A., Třináct příběhů. – Petrohrad: Vydal M. V. Popov, 1901. – s. 79
5. ↑P.S.Zorikov, „Jedovaté rostliny lesa“, Vladivostok, Ruská akademie věd, pobočka Dálného východu; vyd. “Dalnauka”, 2005, ISBN 5-8044-0524-1. — str. 28
6. ↑N. M. Karamzin. Kompletní sbírka básní. Básníkova knihovna. Velká série. – L.: Sovětský spisovatel, 1966.
7. ↑Merežkovskij D.S., Básně a básně. Nová básníkova knihovna. Velká série. – Petrohrad: Akademický projekt, 2000.
8. ↑V. Ivanov. Sebraná díla ve 4 svazcích. — Brusel: Foyer Oriental Chretien, 1971-1987.
9. ↑Marina Tsvetaeva. “Večerní album”. Poezie. Dětství. – Milovat. – Jen stíny. – Moskva, 1910
10. ↑Igor Severyanin, „Hřmící pohár. Ananas v šampaňském. Slavík. Klasické růže.” – M.: „Věda“, („Literární památky“), 2004.
11. ↑M. Tsetlin (Amari). “Celý pocit.” M.: Vodnář, 2011.
12. ↑V. Brjusov. Sebraná díla v 7 svazcích. – M.: GIHL, 1973-1975.
13. ↑A. Lozina-Lozinského. “rozpory” – M.: Vodnář, 2008.
14. ↑V. Narbut. Básně. M.: Sovremennik, 1990.
15. ↑B. L. Pasternak. Básně a básně ve dvou svazcích. Básníkova knihovna. Velká série. L.: Sovětský spisovatel, 1990.
16. ↑ Kholodkovsky N.A. “Herbář mé dcery.” — Moskevské nakladatelství P.P. Soykin a I.F. Afanasyeva, 1922
17. ↑ 12B.Yu. Poplavský. Eseje. – Petrohrad: Letní zahrada; Časopis “Neva”, 1999
18. ↑V. Nabokov. Básně. Nová básníkova knihovna. Skvělá série. – Petrohrad: Akademický projekt, 2002.

См. также

Sdílejte citáty na sociálních sítích:
VKontakte • Facebook • Twitter • LiveJournal