Veřejné hnutí „Centrální čtvrť pro pohodlné životní prostředí“ se obrátilo na Výbor pro zvelebení Petrohradu s žádostí o regulaci krmení volně žijících ptáků v našem městě. Jak ukázal průzkum, který provedli aktivisté na sociálních sítích, mnozí se domnívají, že nepovolené krmení ptáků vede k nehygienickým podmínkám a poškozuje ekologické prostředí města a holubi jsou létající krysy, které přenášejí infekce. Petrohradský deník zjišťoval, zda jsou ptáci skutečně nebezpeční, a také kde, čím a jak je nejlépe krmit.
Potřebujete krmítka
Jak řekl Yaroslav Kostrov, koordinátor veřejného hnutí „Centrální čtvrť pro pohodlné životní prostředí“, aktivisté nastolili téma krmení volně žijících ptáků, aby zjistili náladu obyvatel na tuto otázku.
„Zejména nás zajímalo, jak lidé vnímají krmení našich oblíbených létajících krys, tedy holubů, a jak se ukázalo, mnozí nejsou se současnou situací spokojeni. Ve Středočeském kraji je hodně holubů, šlapou trávníky, je tu kvůli nim spousta nečistot nejen z trusu, ale i z rozházeného jídla, které někteří občané vyhazují v takovém množství, že ptáci prostě nejsou. schopen sníst všechno,“ řekl.
Během několika hodin příspěvek obdržel více než sto komentářů stěžujících si na ptáky. Většinou to samozřejmě dostali holubi, ale někteří jsou nešťastní i z vran.
„Kategoricky jsem proti krmení ptáků! Bylo by skvělé, kdyby to všichni pochopili. přenašeči infekce a spousta špíny z nich. “ napsal jeden z předplatitelů.
“Také narušují spánek, pokud si někdo zvykne krmit se pod okny domu,” dodal mladý muž.
„Z nějakého důvodu nyní žijí lokálně ve velkých hejnech a ne jako kdysi rovnoměrně po celém městě. A to už je otravné. Téměř každý den se v době krmení ocitáme na rohu Kirochnaja a Melitopolského a procházíme právě jimi. Tento dav vzlétne do vaší tváře. Je to velmi nepříjemné a s největší pravděpodobností nikdy hygienické,“ vyjádřila svůj názor další předplatitelka.
Mnozí v komentářích navrhovali organizovat zvláštní místa pro krmení a pokutovat ty, kteří krmí ptáky mimo tato místa. A lidé byli vyslyšeni.
„Organizovaná krmítka mohou být výbornou alternativou k současné situaci. Navrhli jsme, aby Výbor pro zlepšování zvážil na výkonné úrovni otázku instalace speciálních míst pro krmení ptáků. Mnozí se také vyslovili pro zavedení pokut pro ty, kteří krmí ptáky na nesprávném místě, ale kvůli tomu musí kontaktovat jiné struktury,“ řekl Jaroslav Kostrov.
Zákon neexistuje, vzdělávejme se
Výbor pro environmentální management, ochranu životního prostředí a bezpečnost životního prostředí Petrohradu uvedl, že si je tohoto problému vědom, protože pravidelně dostává stížnosti na ptáky.
„Správa městských dětských výchovných ústavů nás opakovaně kontaktovala ohledně agresivního chování vran hnízdících na jejich územích. Nezřídka si také občané stěžují na velké množství holubů a krkavců, jejichž přítomnost způsobuje obyvatelům nepříjemnosti a poškozuje majetek občanů i města. Koncentrace velkého počtu ptáků v určitých oblastech je způsobena neustálým krmením obyvatel města,“ uvedla tisková služba výboru.
Protože ale neexistuje žádný zákonný zákaz krmení ptactva, úředníkům zbývá jen osvětová práce.
„Za účelem informování obyvatelstva výbor doporučil, aby okresní správy Petrohradu zvážily pravidelné zveřejňování vysvětlení o negativních důsledcích hnojení v periodikách. V období jarního hnízdění krkavců výbor upozorňuje okresní správy na nutnost zvážit možnost provedení prací na korunovaci stromů a odstranění vraních hnízd vybudovaných v minulých letech na území dětských výchovných ústavů,“ uvedl tiskový odbor výboru.
Úředníci zároveň zdůraznili, že ptáky nelze porazit silou.
„Provádění jakýchkoli opatření ke snížení počtu ptáků jejich zničením nepovede k požadovanému výsledku. Při dostatečném množství potravy se počet vran a holubů nesníží, místo zlikvidovaného ptactva v krátké době obsadí další jedinci. Vrány a holubi velmi rychle obnovují své počty na příznivých místech díky nárůstu počtu mláďat v hnízdech, přesunu z jiných oblastí a dalším charakteristikám chování. Snížení počtu holubů skalních a vran kápích lze tedy dosáhnout omezením přístupu ptáků k plýtvání potravinami,“ ujistili.
Na obranu ptáků
Ornitolog, vedoucí výzkumný pracovník Zoologického ústavu Ruské akademie věd Vladimír Chrabrý ujišťuje, že nebezpečí volně žijících ptáků je zjevně přehnané, nicméně zároveň vyzývá občany, aby ptákům přestali házet jídlo.
„Jednotliví ptáci mohou být přenašeči různých zoonóz (jakékoli nemoci nebo infekce přenosné přirozeně na člověka – pozn. red.), nejčastěji ornitózy (akutní infekční onemocnění – pozn. red.), ale aby se člověk nakazil, musí buď spát s pták ve stejné místnosti postele, nebo schválně vlézt do ptačího trusu, vdechnout chmýří, a pak, aniž byste si myli ruce, jíst s nimi jídlo. Pokud je pták nemocný, obvykle rychle zemře, aniž by způsobil újmu lidem. Dokonce i když studovali ptáky v důsledku ptačí chřipky, bylo velmi malé procento lidí, kteří onemocněli,“ řekl.
Vladimír Brave si není jistý, že by ve městě měla být speciální místa pro krmení ptáků. „Holuby nemusíte vůbec krmit, i v zimě si najdou potravu sami. Pomoc potřebují pouze menší ptáci, a to pouze v zimě. Navíc je pro ně lepší koupit speciální krmivo pro kuřata nebo alespoň obilí. Suchý chléb, o který se lidé často dělí s ptáky, pro ně není vůbec dobrý,“ řekl.
Vladimír Statečný nechápe, proč někdo nazývá holuby létající krysy. „Historicky byli ptáci vždy obyvateli měst. Přítomnost ptactva je indikátorem čistoty města a toho, že máme dobrou ekologickou situaci. Každý pták může přenášet infekci. Ano, holubi klují do trávníku, jejich trus obsahuje kyseliny, které mohou památkám škodit, ale rozhodně je nesrovnávejte s krysami. Holubi jsou krásní, nezpívají, ale vrkají, a jsem si jistý, že dělají radost naprosté většině lidí,“ je si jistý ornitolog.
Podle Výboru pro ochranu přírody je v Petrohradě registrováno asi 250 druhů ptáků, ale pouze 12 z nich tráví celý rok v našem městě: holub skalní, vrána vrána, vrabci domácí a stromové, kachna divoká, racek stříbřitý, rorýs černý, nálevník, špaček obecný, kavka a sýkora modřinka.
