Stropy jsou spolu se stěnami hlavními konstrukčními prvky budov, které je rozdělují na podlahy. Jejich účelem je vnímat a přenášet trvalé a dočasné zatížení stěn a sloupů a také izolovat prostory od sebe navzájem a od vlivu vnějšího prostředí. Tyto funkce určují jejich pevnost, stejně jako tepelné, vlhkostní, plynové a zvukové izolační vlastnosti.
Klasifikace podlah a požadavky na ně.
1) podle umístění v budově:
– přes příjezdové cesty a studené sklepy;
2) podle schématu návrhu:
– nosníky (hlavním nosným prvkem jsou nosníky, na které jsou položeny palubky, role a další povlakové prvky);
– deska – skládají se z nosných desek a palubek, založených na svislých nosných podpěrách budovy nebo na příčkách a nosnících;
– beznosníkové – sestávají z desky spojené se svislou podpěrou nosnou hlavicí;
3) podle materiálu ložiskových prvků:
– na dřevěných trámech;
– na ocelových nosnících;
4) podle způsobu konstrukce:
Podlahovou konstrukci tvoří: nosné prvky, izolační, podlaha a strop.
Každý typ podlahy (podle umístění v objektu) je vystaven různým vlivům (obr. 9.1.), což v konečném důsledku určuje vlastnosti jejich konstrukčního řešení. Pro sjednocení je třeba usilovat o maximální strukturální jednotnost všech typů podlah. Nejmasivnější – mezipodlahové přesahy.
Silové vlivy pro mezipodlažní podlahy jsou tvořeny: vlastní hmotností, hmotou příček a instalací systémů inženýrských zařízení, zatížením od lidí a nábytku.
Vlivem silových působení vznikají v podlahové konstrukci napětí a deformace, které se projevují průhyby. Maximální průhyb mezipodlahového přesahu je povolen 1/200-1/400 od rozpětí.
Z nesilové dopady o řešení mezipodlažních stropů vymezujících obytné prostory přilehlých podlaží, maj největší vliv bicí (od chodících lidí, padajících předmětů atd.) a vzduchem přenášené zvuky (z hlasitých rozhovorů, rádia, televize atd.).
Rýže. 9.1. Účinky na podlahy. 1 – podpora stavebních prvků; 2 – vlastní hmotnost; 3 – pohyb tepelného toku; difúze vodní páry; 5 – prodyšnost; 6 – kročejový hluk; 7 – hluk přenášený vzduchem; 8 – provozní zatížení; 9 – specifické účinky.
Požadavky na kryt:
1. Trvanlivost – měla by odpovídat stanovené trvanlivosti stavby jako celku. Konstrukční techniky zajišťují zachování stanovené pevnosti a izolačních vlastností v průběhu času – zejména v místech vystavených časté vlhkosti (v sanitárních zařízeních).
2. Požární odolnost. 1. stupeň požární odolnosti – 1 hodina, 2. a 3. stupeň – minimálně 0,75 hodiny, 4. stupeň – 0 hodiny, 25. stupeň – snadno hořlavý.
3. Snadné použití – správné řešení podlahy a stropu.
4. Požadavky na tepelné stínění – pro podhledy podkroví a sklepů vytápěných budov, jakož i pro stropy oddělující vytápěné místnosti od nevytápěných podlah.
5. Dostatečná zvuková izolace.
6. Architektonická expresivita – návrh a úprava povrchu podlahy a stropu.
7. Vyrobitelnost – možnost výroby podhledů a jejich montáž vysoce průmyslovými metodami.
8. Ekonomická proveditelnost – podíl nákladů na stropy a podlahy na celkových nákladech budovy je 18-20% a pracnost zařízení je 20-25%.
V závislosti na účelu prostor na ně mohou být kladeny i zvláštní požadavky: vodotěsnost (u podhledů v koupelnách, dusných místnostech apod.), vzduchotěsnost (při umístění ve spodních patrech kotelen, laboratoří).
Nízkopodlažní obytné budovy hromadné výstavby z hlediska kapitalizace patří do tříd III-IV, respektive trvanlivost podlahových konstrukcí by neměla být nižší než stupeň III a jejich požární odolnost by neměla být omezena: podlahy mohou být ohnivzdorné, pomalé hořlavý a hořlavý.
Typ konstrukcí, jejich konstrukční výška a volba konstrukčních systémů závisí na rozpětí a zatížení. Trendem je omezovat velikost průhybu nosných konstrukcí podlahy, potažmo podlahy jako celku. Požadavek na minimální průhyb vede ke zvýšení tloušťky konstrukcí.
U obytných budov by měly být stropy navrženy s minimální možnou výškou – v rozmezí 200-300 mm, protože zvýšení jejich výšky znamená zvýšení objemu budovy a v důsledku toho její náklady.
Líbil se vám článek? Přidejte si ji do záložek (CTRL+D) a nezapomeňte ji sdílet se svými přáteli:
