Základy, které jsou v zemi, jsou navlhčeny zemní vlhkostí a někdy i podzemní vodou. Vlhkost, stoupající kapilárami, může zvlhčovat materiál stěn. Aby se tomu zabránilo, je ve spodní části stěny uspořádána vodorovná hydroizolace (obr. 3.22).
Vodorovná hydroizolace se provádí v suterénu obvodových a vnitřních stěn nad hranou základu a nad slepým prostorem o 150250 mm. Ve vnitřních stěnách je hydroizolace uspořádána 100150 mm pod úrovní podlahy prvního patra.
Vodorovná hydroizolace se provádí z nátěrových nebo válcovaných hydroizolačních materiálů: dvou vrstev střešního materiálu nebo cementové malty (složení 1:2) tloušťky 2030 mm.
Hydroizolace by neměla protínat jen stěnu, ale i vnitřní omítku.
3.7. Ochrana podzemních místností a stavebních konstrukcí před vlhkostí
Stěny suterénu tvoří prostory podzemního podlaží – suterén nebo polosuterén. Pokud je výška podzemní místnosti větší než dva metry, bude se nazývat suterén a s nižší výškou, polosuterén nebo technické podzemí, kde jsou položeny komunikace, je umístěno inženýrské zařízení (obr. 3.21).
Obr.3.21. Konstrukční řešení pro podzemní část budov:
a – se suterénem; b – s technickým podzemím; c – bez podsklepení
V podzemních místnostech hrozí vlhnutí podlahy a stěn suterénu a pronikání spodní vody do suterénu se vznikem netěsností nebo vlhkých míst na povrchu stěn suterénu.
Aby se zabránilo tomuto nežádoucímu jevu v budovách se suterénem, je uspořádána vodorovná a svislá hydroizolace.
Horizontální hydroizolace je uspořádána ve dvou úrovních: spodní je na úrovni podlahy suterénu a horní, jako u běžného základu, v suterénu. Hydroizolace v úrovni podlahy suterénu je provedena cementovou maltou (složení 1:2) o tloušťce 2030 mm nebo ve formě dvouvrstvého rolovaného koberce ze střešní krytiny nebo hydroizolace přilepené k podkladu bitumenovým tmelem .
Vertikální hydroizolace suterénních stěn se provádí pečlivým nátěrem vnějších povrchů suterénních stěn v kontaktu s půdou, živičným tmelem nebo polymerním hydroizolačním materiálem (obr. 3.22) a může být také vyrobena z nalepení hydroizolace se střešním materiálem nebo hydroizolací. Před možným poškozením se chrání obkladem hliněnými cihlami na cementovou maltu nebo opláštěním mastnou hlínou (obr. 3.23).
Suterény jsou chráněny před vysokou hladinou spodní vody instalací souvislého hydroizolačního koberce ze tří vrstev hydroizolu, izolu, sklolaminátu a dalších materiálů odolných proti hnilobě na tmelu.
Hydroizolační koberec se pokládá v tloušťce podlahy na betonový přípravek, prochází stěnami suterénu a vede na povrch obvodových stěn. Na hydroizolační koberec je položena zatěžovací vrstva betonu, která vyrovnává tlak vody (obr. 3.22 b, c, d, 3.23).
Obr.3.22. Hydroizolace základů:
a – z kapilární vlhkosti; b, c, d – z tlakové podzemní vody; 1- vodorovná hydroizolace; 2 – totéž, vertikální; 3 – hliněný hrad (zmačkaná mastná hlína); 4 – ochranná zeď z ½ železné cihly;
5 – cihlové obložení; 6 – suterén; 7 – vrstva nakládacího betonu;
8 – rolovaný hydroizolační koberec pod podlahou suterénu; 9 – příprava betonu 150 . 200mm; 10 – cementová omítka; 11 – koudel navlhčená bitumenem; 12 – železobetonová žebrová deska; 13 – příprava na podlahu
Aby se zabránilo protržení hydroizolace (při sedání budovy), je na styku se stěnami uspořádán záhyb (sedimentární kompenzátor) (obr. 3.23).
Obr.3.23. Ochrana podzemní části budovy před podzemní vodou:
1 – příprava betonu; 2 – role hydroizolace; 3 – záhyb koberce (kompenzátor); 4 – vertikální hydroizolace; 5 – ochranná stěna; 6 – hliněná vrstva; 7 – vodorovná hydroizolace; 8 – vrstva zatěžovacího betonu
