Zdroj: Samorodnova E. A. Nedostatek vápníku u dětí: příčiny, důsledky a možnosti preventivních intervencí. RMJ. Mother and Child. 2023; 6(1): 60–67. DOI: 10.32364/2618-8430-2023-6-1-60-67.
Přidejte novinky do záložek
Přidejte novinky do záložek
Vápník jako esenciální mikroelement
V lidském těle tvoří vápník asi 1,4 % tělesné hmotnosti (v absolutních číslech od 25-30 g u novorozence do 1000-1200 g na 70 kg hmotnosti u dospělého). 98-99 % vápníku je obsaženo v kostní tkáni, 1-2 % v ostatních tkáních. Koncentrace vápníku v krvi se pohybuje v rozmezí 2,25-2,75 mmol/l, z toho asi 45 % je vázáno na plazmatické bílkoviny, 8-10 % – v komplexu s jinými ionty, 45-50 % je ve volné iontové formě, což je nejlepší ukazatel obsahu vápníku v těle v klinických studiích.
Biologické funkce vápníku v lidském těle
Jak je známo, vápník plní strukturální funkci, jelikož je součástí kostí, nehtů a zubů ve formě fosfátu, uhličitanu a organických solí, zajišťuje podpůrnou funkci kostí a jejich pevnost. Kostní tkáň funguje jako zásobárna vápníku a při nedostatečném vnějším přísunu a/nebo zvýšené poptávce organismu se z ní mobilizuje potřebné množství pro metabolické procesy. Bylo zjištěno, že funkce přibližně 10 % (2145 z 23 500) lidských proteomových proteinů do určité míry závisí na obsahu vápníku v těle a 625 proteinů obsahuje Ca2+ jako kofaktor. To určuje širokou škálu biologických funkcí vápníku ve fyziologických procesech.
Příčiny a klinické projevy nedostatku vápníku u dětí
Nedostatečný přísun vápníku je jedním z nejčastějších nutričně podmíněných deficitů u dětí i dospělých na světě, což následně vede k závažným metabolickým poruchám a rozvoji patologií různých orgánů a systémů, především pohybového aparátu (křivice u malých dětí, osteoporóza ve všech věkových skupinách). Příznaky nedostatku vápníku v počátečních stádiích jsou však nespecifické a sotva znatelné. Mezi tyto příznaky patří: necitlivost prstů na rukou a nohou, křeče a záškuby ve svalech, myalgie, ossalgie, artralgie; špatné držení těla; neurologické projevy: podrážděnost, napětí, zhoršené kognitivní schopnosti, nespavost, závratě, paroxysmální a křečovité stavy, slabost, únava; příznaky z kožního a zubního systému: snížená elasticita kůže, lámavé nehty, koilonychie, vypadávání vlasů, vady růstu vlasů, porucha růstu zubů a tvorby zubní skloviny a následně zubní kaz, malokluze a onemocnění parodontu; kardiologické příznaky: tachykardie, arytmie, porucha dráždivosti a vodivosti v myokardu; dyspeptické příznaky: bolesti břicha, zácpa, nadýmání.
Patologické stavy spojené s kalcipenií u dětí
Dlouhodobý nedostatek vápníku u dětí, bez vhodné prevence a korekce, vede v konečném důsledku k riziku patologických nízkoenergetických zlomenin kostí (s menším nebo minimálním traumatem či fyzickou aktivitou – těla obratlů (kompresní zlomeniny), krček stehenní kosti, trochanterická oblast stehenní kosti, distální radius a proximální humerus). Moderní studie založené na důkazech naznačují, že kalcifikace je spojena se zvýšeným rizikem komorbidit: hypertenze, inzulínová rezistence, obezita a metabolický syndrom, maligní novotvary.
Prevence nedostatku vápníku u dětí
Mezi nespecifická preventivní opatření patří racionální výživa pro pravidelné doplňování vápníku a vitaminu D v stravě s ohledem na fyziologické potřeby, zajištění fyzické aktivity přiměřené věku dítěte, dostatečné oslunění a pokud možno eliminace sociálních a environmentálních rizikových faktorů (ekopatogeny, zlozvyky atd.). Hlavními zdroji vápníku s vysokou biologickou dostupností jsou mléčné výrobky (zejména fermentované mléčné výrobky), ryby a mořské plody, ořechy (lískové ořechy, mandle), sezamová semínka, slunečnicová semínka, dýňová semínka, luštěniny (sója, fazole), bylinky (bazalka, petržel, celer), sušené ovoce (sušené meruňky), minerální voda a cukrářské výrobky, jako je chalva a čokoláda. Doplňování vitaminu D v stravě lze zajistit zařazením tučných ryb (tresčí játra, sleď, losos), žloutků a hovězích jater do jídelníčku. Je důležité, zejména u menších dětí, vyloučit nebo co nejvíce omezit potraviny s nadbytkem nasycených mastných kyselin, fosfátů, jednoduchých sacharidů a průmyslových potravinářských aditiv.
Při profylaktickém užívání vápníku se doporučuje dodržovat tato pravidla: užívat doplňky vápníku v kombinaci s vitamínem D; rozdělit denní dávku do několika dávek během jídla nebo po jídle, zapít dostatečným množstvím tekutiny (aby se předešlo nežádoucím účinkům); užívat doplňky vápníku odpoledne (růstové a osteomodelační procesy probíhají v noci); profylaktickou kúru opakovat po dobu 1–3 měsíců 2–3krát ročně; k prevenci osteoporózy u dětí v kritických obdobích růstu kostry a tvorby kostní hmoty je vhodnější užívat vitamínové a minerální komplexy obsahující kromě vápníku a vitamínu D i další osteotropní látky (Zn, Cu, Mg, vitamíny K, C, skupiny B atd.).
Beru na vědomí, že informace na těchto stránkách jsou určeny pouze pro zdravotnické pracovníky a potvrzuji, že jsem lékařský nebo farmaceutický pracovník nebo student příslušné instituce.
