Zájem o květák je způsoben nejen jeho neobvyklou chutí, vůní a zvláštní něhou při jakémkoli druhu přípravy, ale také vysokými léčivými vlastnostmi této plodiny.
Více než polovina dusíkatých látek v hlávkách květáku jsou snadno stravitelné bílkoviny, vlákniny mají málo, ale vitamínu C, PP, B3 je v nich dvakrát až třikrát více než v bílém zelí. Jsou bohaté na draslík, železo, fosfor, kobalt, hořčík a jód.
Díky své jemné buněčné struktuře je květák vstřebáván tělem lépe než jiné druhy zelí. Je obzvláště cenný jako dietní produkt při onemocněních jater a žaludku, ateroskleróze a cukrovce. Je užitečný pro všechny, zejména pro starší lidi a děti.
Jedí květák vařený, smažený ve strouhance, dušený, podávaný s kysanou smetanou, máslem, připravují zeleninovou polévku, pečou ji v troubě v mléce, pod kysanou smetanou.
Jedná se o jednoletou rostlinu odolnou vůči chladu, jejíž květák, skládající se z mnoha těsně uzavřených rozvětvených výhonků, se používá jako potravina. Výnos květákových květáků se tvoří díky listům. Celá pěstitelská technologie je proto zaměřena na aktivní tvorbu listové hmoty a na začátku tvorby květáku by rostlina měla mít 15-20 velkých zdravých listů. Podíl výnosu tvoří pouze 30 % hmotnosti rostliny (u bílého zelí – 70 %).
Velkou výhodou květáku je jeho raná zralost – 80-140 dní od vyklíčení do sklizně. To vám umožňuje získat úrodu celé léto až do pozdního podzimu, a to při použití různých pěstitelských metod.
První metoda — kvůli odrůdám s různou ranou zralostí (výsadba sazenic 15.–20. května)
a) Raná (95-105 dní) – Movir-74, Garantovaná. Sklizeň v červenci.
b) Středně brzy (110-130 dní) – Otechestvennaya, Robert. Sklizeň v srpnu.
c) Pozdní zrání (130–160 dní) – Solokrop, White Beauty. Sklízení od konce srpna do poloviny září. Některé hlávky lze odříznout a skladovat v chladničce až 10 dní.
Druhá metoda — kvůli různým dobám výsadby.
a) Jarní-letní pěstování – výsadba 50denních sazenic raně zrajících odrůd 15. května. Sklizeň začátkem července.
b) Letní plodina – výsadba 40-45denních sazenic raných a středně zralých odrůd v termínu 5.-15. června. Sazenice lze pěstovat ve fóliovém skleníku, semena se vysévají koncem dubna – začátkem května. Sklizeň – od konce července do poloviny srpna.
c) Letní-podzimní pěstování – výsadba 35denních sazenic raných a středně zralých odrůd. Sazenice se pěstují v otevřené půdě při výsevu pod spunbond od 25. června do 5. července. Sklizeň začíná koncem srpna a řez hlávek končí v září.
Třetí metoda – kombinací sadbových a nesadbových metod.
50denní sazenice raných a středně zralých odrůd se vysazují 15.–20. května a zároveň se semena středně zralých odrůd vysévají do otevřeného terénu. Sklizeň probíhá od začátku července (ze sazenic) do konce srpna – poloviny září (ze semen).
Můžete také kombinovat všechny tři metody. Například: vysaďte odrůdy s různou raností zralosti současně a ihned zasejte semena těchto odrůd, nebo použijte odrůdy s různou raností zralosti v různých termínech výsadby.
Dřívější sklizeň (až týden) lze dosáhnout všemi metodami pěstováním některých rostlin pod spunbondem nebo dočasnými fóliovými přístřešky a několik rostlin lze vysadit brzy na jaře do skleníku (sklízení je připraveno začátkem června).
Podzimní sklizeň můžete prodloužit pěstováním květáku až do pozdního podzimu. Semena se vysévají do otevřené půdy začátkem července pod spunbond. Do konce září se rostliny, které vytvořily velkou růžici 12-15 listů s malou hlávkou do 5-7 cm, opatrně vykopou s hrudkou zeminy a umístí se blízko sebe do krabic, plastových sáčků, přenesou se do sklepa, teplé stodoly, verandy nebo se zaryjí do hřebenů ve vytápěných sklenících po rajčatech a okurkách (30-40 ks na m2). Takové rostliny nevyžadují světlo, tvorba hlávek probíhá v důsledku odtoku živin z listů a stonku. Optimální teplota pro takové pěstování je 4-6 °C. Rostliny se občas zalévají a kropí vodou, aby se zabránilo vadnutí listů. Po 30-40 dnech se velikost hlávek zvětší na 15-25 cm.
Ze všech rostlin zelí je květák nejnáročnější plodinou. Má slabý kořenový systém a je nejnáročnější na úrodnost půdy, vlhkost a teplo. Proto se tato plodina pěstuje na lehkých, kyprých písčitohlinitých, středně hlinitých, rašelinitých půdách, dobře hnojených organickými hnojivy s vydatnou zálivkou po celou vegetační dobu. Mladé rostliny během období sazenic a bezprostředně po výsadbě do otevřeného terénu by měly být chráněny před mrazem (i -1 °C je nebezpečné) a nízkými (až 4-5 °C) teplotami, protože to následně způsobí “rozptyl” hlávek.
Přehřívání v noci (nad 20°C) a přesušení půdy jsou pro sazenice také nežádoucí: přispívají k předčasné tvorbě malých, neprodejných hlávek ihned po vysazení sazenic do otevřené půdy.
U dospělých rostlin se při teplotách pod 8 °C zastavuje růst nebo se netvoří hlávka a při teplotách nad 25 °C se prudce zhoršují jejich chuťové vlastnosti (hořkost, tvrdost).
Před setím se semena zahřívají 20 minut v horké vodě o teplotě 50–52 °C nebo se 15 minut namočí do 1% roztoku manganistanu draselného (1 g na 100 ml vody) a poté se půl hodiny opláchnou tekoucí vodou.
Květák je velmi citlivý na nedostatek mikroprvků, zejména boru (hlávka se špatně vyvíjí a sazenice se stávají apikálními – růstový bod se zastaví) a molybdenu (listy se deformují a hnijí, fotosyntéza se snižuje, hlávka přestává růst, stonek se prohlubuje). Proto se kromě dvou přihnojování sazenic nitroammofoskou (30-40 g na 10 l vody) ve fázi 2-4 listů rostliny postřikují roztokem kyseliny borité (2 g na 10 l vody), případně se k přihnojování používají přípravky Kemira-Lux a Kemira-Universal, které tyto důležité mikroprvky obsahují.
V době výsadby na trvalé místo by sazenice měly být bez poškození černou nohou (suché zúžení na hranici stonku a kořene), mít 4-5 pravých listů, výšku 12-15 cm a dobře vyvinutý kořenový systém.
Rostliny se vysazují na trvalé místo večer do dobře zavlažovaných jamek, 25 cm mezi rostlinami. Před setím nebo výsadbou sazenic se na 1 m² přidá 5-6 kg kompostu, 50 g nitroamofosfátu, 2 šálky popela. Do každé jamky se navíc přidá 0,5 lžičky superfosfátu. Sazenice se opatrně vyjmou z květináčů, aniž by se poškodil hrudka zeminy kolem kořenů, zahrabou se do půdy k prvnímu spodnímu listu a půda se zamulčuje humusem ve vrstvě 2-3 cm.
Při bezsemenné metodě se semena vysévají do vlhké půdy do hloubky 1 cm, posypávají se stejnou zeminou a mulčují se rašelinou, humusem (0,5 cm). Plodiny se zakryjí spřádacím hnojivem a odstraní se po vytvoření 5-6 listů, nebo se nechají do sklizně. Tím se rostliny ochrání před poškozením zelnými mouchami, brukvovitými blechami a molicemi. Pravidelná zálivka, kypření se současným vysokým okopáváním, trojnásobné hnojení každé 2-3 týdny přípravkem Kemira-Universal (70 g na 10 l vody) ochrání rostliny před škůdci a bude mít příznivý vliv na růst listů a tvorbu hustých hlávek. Během období aktivního růstu listů je účinné rostlinu postřikovat roztokem kyseliny borité, molybdenan amonný, síranu měďnatého (10 g, 1 g a 8 g na 10 litrů vody). Aby se zabránilo drobení, žloutnutí a jemnější chuti hlávek, měly by být během období tvorby zastíněny nalomeným vnitřním listem.
Nejproblematičtějším obdobím pro pěstování květáku je letní období výsadby (5.–15. června). Vysoké teploty, dlouhé dny, přirozený nedostatek vláhy v půdě, letní let zelných much – to vše přispívá k tvorbě uvolněných hlávek a jejich poškození škůdci. Proto intenzivní vydatná zálivka s kropením zvýší vlhkost a sníží teplotu vzduchu v horkých dnech.
Naopak při výsadbě sazenic pro letní a podzimní plodiny (25. června – 5. července) se vytvářejí příznivé podmínky pro tvorbu velkých hlávek: dny se zkracují, ochladí a častěji prší.
Je třeba mít na paměti, že sazenice květáku při zasetí do otevřeného terénu v květnu a červnu mohou uhynout na letní zelnou mouchu. Proto by měly být ve fázi 2-3 listů ošetřeny přípravkem Intavir.
Květák se sklízí výběrově, když je velikost hlávky 8 cm nebo více. Jeho hmotnost dosahuje 200-500 g. Pro lepší konzervaci se řeže se čtyřmi až šesti sousedními listy, které se zkracují mírně nad samotnou hlávkou (o 2-3 cm).
Po sklizni květáku na začátku až v polovině července (jarní období výsadby) lze ze zbývajících stonků s listy získat druhou sklizeň hlávek – z mladých výhonků rostoucích z pažních pupenů ve spodní části stonku. Je nutné provést hluboké kypření řádků do hloubky 12-14 cm, dvě přihnojení komplexním hnojivem (70 g na 10 l vody) a 3-4 zálivky.
Na každé rostlině se obvykle vytvoří 3–4 nebo více nových výhonků. Je nutné ponechat jeden z nich, nejvyvinutější, a zbytek odříznout. V tomto případě se velká hlávka vytvoří za 60–70 dní po odříznutí hlávky první sklizně.
T. Zavyalova,
kandidát zemědělských věd
