Když rodiče křičí, děti se bojí. Vnímají křik jako útok, takže se buď vrhnou do bitvy (chňapají a křičí na nás), nebo utíkají a snaží se fyzicky nebo emocionálně dostat pryč od křiku.
Děti se učí komunikovat tím, že napodobují způsob, jakým komunikujeme my. Pokud na dítě úmyslně křičíme, abychom ho přiměli udělat to, co chceme, nazývá se to šikana. A děti se učí křičet na ostatní, aby je donutili udělat to, co je požadováno. Pokud dospělí křičí na dítě neúmyslně, znamená to, že nad sebou ztratilo kontrolu. A miminko chápe, že křičet na ostatní je zcela přijatelný způsob, jak se vyrovnat se svou špatnou náladou.
Problém křiku lze odstranit a emocionální újmu, kterou způsobuje, lze snížit.
Nové dovednosti:
Řekněte dítěti, že se pokusíte ovládnout a přestat na něj křičet, a požádejte ho, aby vám s tím pomohlo. Dovolte mu, aby vás přerušilo, když začnete křičet. Navrhněte mu jakousi pantomimu, kdy si zakryje uši rukama. Křičení můžete také přerušit slovy: „Křičíš na mě a mně se to nelíbí,“ nebo „Prosím, mluv se mnou klidně, protože mě máš rád.“ Na tuto připomínku reagujte slovy „přetoč zpět, reset a restart“.
Příklad:
– „Přetoč to.“ „Díky za připomenutí, zapomněl jsem na to, protože jsem byl naštvaný.“
—„Přizpůsobení.“ „Promiň, nezasloužil sis, aby na tebe křičeli. To, co jsi udělal, nebylo správné, ale ani sis nezasloužil, aby na tebe křičeli.“
– „Restart.“ „Začněme úplně znovu. Jsem naštvaný/á, protože se mnou nesouhlasíš.“ Proč je to důležité pro nás a děti:
– dává jim sílu bránit se křiku, aniž by se pustili do boje (aniž by utekli);
– chrání jejich sebevědomí, protože jim dává pochopit, že si takové zacházení nezaslouží;
– posiluje spojení, protože projevujeme respekt k jejich potřebám a pocitům.
Zdroj: Pam Leo, „Jak si vytvořit vřelé vztahy s dětmi.“
Rady od rodičů:
1. „Pokud je to možné, věnujte alespoň hodinu denně sami sobě: dopřejte si pleťovou masku, čtení, svůj oblíbený koníček. Celkově se věnujte svému milovanému já, uklidňuje vás to a vrací radost.“
2. „Jeden z mých přátel místo křiku nebo nadávek říká zpěvavým hlasem: ‚No, co to je?‘ Aniž by zvýšil hlas. A promluví bez hluku.“
3. „Pokud si nemůžete pomoct a nenadáváte svému dítěti nadávky, tak si alespoň slova „blázen“ a „tupec“ nechte pro sebe. Vymyslete si vlastní nadávku. Například mu řekněte: „Ach, ty malá parmice!“ Můžete také místo zvyšování hlasu na dítě udělat grimasu nebo zahrát pantomimu. Můžete vrčet nebo chrochtat, když se rozzlobíte… Obecně platí, že nejlepším lékem na hněv je humor!“
4. „Všechno je to o tom, jak se máma cítí. Šťastná máma je dobrá máma. Někdy musíte mluvit přísným hlasem. Ale hlavní je, aby dítě vědělo, že ho máma miluje. Říkejte mu to každý večer před spaním, pohlaďte ho, obejměte ho, políbejte ho. Pak i přísné situace, jako když otočí knoflíky hořáku na sporáku nebo něco podobného, jsou vnímány jen jako ojedinělé situace, kdy je máma přísná, a ne jako behaviorální trend. Tak to u mě je.“
5. „Sám jsem špehoval jinou matku, jak se rozzlobená na svou zlobivou dceru místo toho, aby na ni křičela, s přehnaně zuřivým pohledem ji pronásledovala se slovy „Chytím tě!“ Dcera běžela, matka za ní a obtížná situace se nějak nepostřehnutelně proměnila ve hru.“
Možná tohle všechno dokážete, stačí jen otevřít „kouzelnou krabičku“.
Kontakty
Rostov na Donu, Blagovatnaja 275
(ZZM, vedle krajské nemocnice)
hodiny
Po-Pá 8:00 – 20:00 So 9:00 – 17:00
Existují kontraindikace, poraďte se s odborníkem
Dětské lékařské centrum Zdravé dítě
Licence č. LO-61-01-005066 ze dne 22.03.2016, řada MZ RO-L č. 0004386. Vydáno Ministerstvem zdravotnictví Rostovské oblasti.
Sociální síť Instagram patří společnosti Meta Platforms Inc., která je v Ruské federaci zakázaná.
© Všechna práva vyhrazena 2025
