V Polotnyanoy straně
Po reke Prostyne
Plyvet parník
To nazad, to vpered,
A za nim takaya rád –
Ani morshchinki, ani šroub.
Samuel Marshak. “Zagadki Marshaka”, 1930
V braushke – banya,
V nosu — resheto,
Nos – hobotok,
Na golove — pupok,
Vše jednou rukou
Bez palchikov,
Já ta — na páteř
Kalachikom.
stoit dub,
V nem dvenadtsat gnezd,
V kajdom gnezde
Pokud Po rozšíří čtyři,
V kajdom yaytse
Po semi tsyplenkov.
A sinem nebe svetlyaki —
Ne dotyanesh k nim ruki.
Odin Bolshoi svetlyak
Izognulsya, jak chervyak.
Vdrug iz chernoy temnoty
V nebe virosli kusty.
A na nix-to golubye,
Puntsovye, zolotye
Raspuskayutsya tsvety
Nebeská krása.
I vse ulitsy pod nimi
Toje ocel zlatá,
Puntsov, zlato,
Raznotsvetnymi.
Korney Čukovskij. “Murzilka”, č. 1, 1945
Záhady národů světa
Chto zagadyvayut drogu drugu japontsy, armyane, yakuty i drugie
Rechka spyatila s uma —
Po damam poshla sama.
Samuel Marshak. “Zagadki Marshaka”, 1930
Hudebník, pevets, umělec —
Všecko truba da yashchik.
Samuel Marshak. “Zagadki Marshaka”, 1930
Iz steny pochodeň,
Golovoi kruchu,
Moyu i poyu
Tseluyu semyu.
Sofie Fedorčenko. “Joj”, č. 7, 1928
Tady jsou jehly a špendlíky
Vypolzayut iz-pod lavki,
Dívají se na mě
Chtějí mléko.
Stranu chudes otkroem my
I vstretimsya s heroyami
V strochkax,
Žádná listochkah,
Gde stantsii na tochkah.
Anna Rožděstvenská. “Murzilka”, č. 7, 1957
Yozhik strannyy u Yegorki
Na okně sidit ve vedení.
Den i noch na dremlet,
Spryatav nojki v zemlyu.
Je lepší si pamatovat,
Esli dodge poydet —
Vyydet on na ulitsu,
Nado mnoho vsporxnet.
Hodyat-hodyat dva druzhka
Hrnek Vokrug belogo,
Laskavě,
Jakou cenu
Meryat-meryat,
co se děje
Sofie Fedorčenko. “Joj”, č. 5, 1928
Nahmurilos nebo
(Naverno, ne v duxe!).
Jdeme, jdeme
Belye mukh.
Nosyatsya sluxi,
Chto belye mukhi
Ne tolko letayut,
No daje – ne tayut!
Boris Zakhoder. “Izbrannoe”, 1981
Na raskrashennyx stranitsax
Mnoho przdnikov khranitsya.
Dva konya u menya,
Dvě koně.
Situaci neznám.
Voda
v Tveru,
Slovno kamennaya!
Korney Čukovskij. “: skazki, stikhi, zagadki”, 1959
Ah, ne trogayte menya:
Obojgu i bez ognya!
Korney Čukovskij. “: skazki, stikhi, zagadki”, 1959
Moudrý muž v něm viděl moudrého muže,
Glupets – gluptsa,
Baran – Barana,
Ovce v něm viděla ovci,
I obezyanu – obezyanu,
Ale přivedli k němu Fedyu Baratov,
A Fedya viděl tu chundelatou děvku.
Korney Čukovskij. “: skazki, stikhi, zagadki”, 1959
Malenkie domiki po ulitse begut,
Malchikov a devochek domiki vezut.
Korney Čukovskij. “I drugie skazki”, 1970
Přednášky pro detey o schitalkakh, anecdotakh a memax
Kto ix pridumyvaet, zachem oni nujny — i chto oni govoryat o nashey kulture
Zagadki poslojnee
Stuchit,
Gremit,
Vertitsya,
Khodit ves
svoy vek,
Ne člověk.
Můj kaftan je zelený,
A serdtse — kak kumach;
Na vkus, jak sahar, sladok,
Na vid — pohoj na myach.
Pustye otdykhaem,
Polnye shagaem.
Samuel Marshak. “Zagadki Marshaka”, 1930
Na s jadnostyu pet —
A ne chuvstvuet jajdy.
V pase –
A kupaetsya pouze odnajdy:
Na směle nyryaet
A vařící vodu
Sebe na bedu,
Na na radost narodu.
I dobrye ludi
(Wot eto zagadka!)
Ne skajut:
“Kak jalko.”
skica:
– Kak sladko!
Boris Zakhoder. “Izbrannoe”, 1981
Chto zagadka eta znachit?
Nichego a ne poimu:
Po listve zaichonok skachet
I rasseivaet tmu.
Nash zverok
S vershok.
Nosom shmyg, shmyg,
Khvostikom dryg, dryg,
A delo delaet.
Zagadka u menya k vam est,
Zagadka neprostaya:
Kakuyu bukvu mojno est,
Kogda matka pustaya?
Net ushey, mazanec.
Netu ruk, pishet.
Nad nami querhu nogami.
Hodně koní,
Dospívám
Velký
Otdachey izmeryayu.
Derevyannyy brusok,
A na nem rastet lesok.
Orechov ne est,
Sahara ne prosit,
A shchiptsy s soboy nosit.
Nina Nazarová. “Otgaday-ka”, 1959
Ne seznam
Žádná stránka —
plný kůň,
Plný pták.
Vse sidyat na lesenke,
Vse shchebechut pesenki.
Kak poshli chetyre brattsa
Pod korytom kuvyrkatsya.
Ponesli menya s toboy
Po doroge stolbovoy.
Samuel Marshak. “Joj”, č. 6, 1928
Červené dveře
V peshchere moey,
Belye bestie
Sidyat u dveří.
I myaso, i khleb — vsyu dobychu moyu —
Ya s radostyu belym zveryam odayu!
Korney Čukovskij. Iz sbornika “Toptygin i lisa”, 1942
Dvě nogi na trex nogax,
A chetvertaya v zubaku.
Vdrug chetyre pribejali
Jsem jednoduchý.
Dvě nohy se svetrem,
Ukhvatili tri nogi,
Zakrichali na ves dom —
Da tremya po chetyrem!
Žádné chetyre zavizili
Jsem jednoduchý.
Korney Čukovskij. “: skazki, stikhi, zagadki”, 1959
Sovsem tyajelo!
Legit, legitimní kopeechka u nashego kolodtsa.
Khoroshaya kopeechka, a v ruki ne daetsya.
Podite privedite chetyrnadtsat koney,
Podite posovite pyatnadtsat silachey!
Puskay oni poprobuyut kopeechku podnyat,
Chtob Mashenka kopeechkoy mogla od poigrat!
Těžím štětcem, štětím štětcem,
Žádné malenkoy kopeechki ani podnyali s zemli.
Ani podnyali ani podnyali i sdvinut ne mogli.
Korney Čukovskij. “Chizh”, č. 2, 1934
V lesu bez ognya kotel kipit.
Evenkiyskaya zagadka. “Murzilka”, č. 8, 1961
Dům je otevřený
ze všech stran.
V dome —
Tysyachi sloupec.
Nad sloupec —
Shatry.
Sloupec lusku —
Koberce.
Totální Žid –
já v коврах,
já v colonnax,
I v shatrakh.
Na yamke, yamke sto yamok s yamkoy.
Jedna vlna,
Čtyři – jděte na procházku,
Dvě jsou vášní pro děti,
Čtyři jsou lahůdkou pro každého.
Lev Zilov. „Dvůr a chatrč pro dav lidí,“ 1927
Více dobrých dětských básní
Básně, které je zajímavé se učit nazpaměť
Co si vybrat, pokud jste byli požádáni, abyste se naučili báseň o mamince, Novém roce nebo podzimu
Průvodce dětskou poezií 20. století
Od Agniy Barto k Michailu Yasnovovi: Dětské básně v ruštině
Dětské básně OBERIUTů
Harms, Vvedenskij, Zabolotský a Vladimirov o zvířatech, snech a Péťovi
Školka
Speciální projekt
Dětský pokoj Arzamas
Na jaký film byste šli do kina před 100 lety?
Líbil se vám film Anora od Seana Bakera? Rádi byste si znovu pustili Jokera od Todda Phillipse? Doporučujeme věnovat pozornost filmům, které se zápletkou podobají ikonickým filmům naší doby, ale byly natočeny před 100 lety.
Alena a Miša žijí v Minsku, organizují jízdy po řekách a jezerech v Bělorusku na SUP prknech a milují cestování po Evropě autem. Už jednou jsme psali o jejich cestě do Norska, kde kluci žili téměř měsíc ve stanu na střeše auta. Tentokrát se vydali na dlouho očekávaný výlet na Island – také autem z Běloruska.
Cesta na Island obvykle zahrnuje let a 5–7 dní v zemi. Alena a Miša se však rozhodli jet trajektem – cesta trvala téměř tři dny, ale vůbec toho nelitovali. Celkem kluci strávili na cestě dva týdny a během několika návštěv viděli více než ostatní. V tomto článku najdete mnoho neobvyklých míst a triků, které v populárních průvodcích nenajdete.
Příprava a výpočty
Možnosti: letadlo vs. auto
1. Plán s letem přes Varšavu (dražší varianta)
Let: 800 € pro 2 osoby, včetně zavazadel.
Cesta z Běloruska do Varšavy a zpět: ~ 120 €.
Pronájem vozu 4×4 na 16 dní: ~1000 €.
Ubytování v hotelech/penzionech (75–90 €/noc): přibližně 1280–1400 €.
Celkem: přibližně 3200 3400–XNUMX XNUMX EUR.
2. Nezávislé cestování autem z Běloruska (ekonomickější varianta)
Silnice Minsk – Dánsko (k trajektu) a zpět – 1900 km: 600 €.
Trajekt Dánsko – Island a zpět, s autem: 1160 €.
Cestování po Islandu: 620 €.
Ubytování ve stanu: zdarma, pokud si ho předem připravíte.
Vedlejší výdaje (kempy, penziony): 273 €.
Celkové náklady: cca 2653 €.
Pár triků pro začátek:
Kupte si jízdenky předem: při rezervaci 4-5 měsíců předem je cena snížena. Jízdenky na trajekt jsme koupili 5 měsíců před cestou s možností platby ve dvou splátkách: první – 80 % ceny, druhá – zbývajících 20 % měsíc před cestou.
Výška vozu a jeho limity hrají roli: pokud je výška větší než 2 metry, je cena vyšší. Snížením zadních kol o několik centimetrů můžete ušetřit slušnou částku.
Za nákup v Německu jsme utratili asi 216 eur. Co jsme si vzali: hotové polévky, ovoce, brambory, těstoviny, ovesné vločky, sušené ovoce, chipsy, tyčinky, sýr, chléb atd.
V restauraci na Islandu stojí jedna pizza 30 eur a plný košík s potravinami se dá koupit za 50–70 eur, takže pro ty, kteří chtějí ušetřit peníze, je samoobslužné stravování a jídlo s sebou nutností.
Ubytování a kempování
Střešní stan a kempování za zhruba 35 eur/noc je místem, kde můžete skutečně ušetřit peníze. Kempování na divočině je na Islandu nelegální, ale můžete použít aplikace (například park4night) k nalezení legálních míst.
Pokud potřebujete strávit noc někde v penzionu nebo hotelu, často najdete slušné ubytování za 75–92 €/noc se snídaní.
Za veškeré ubytování jsme za 16 dní utratili 273 eur.
Z Dánska na Island – trajektem
Podmínky a nuance
Dopravcem z Dánska na Island je společnost Smyril Line. Trajekt začíná v Hirtshalsu, poté zastavuje v Tórshavnu na Faerských ostrovech a poté pokračuje do Seydisfjorduru na Islandu.
Koupili jsme si lístky na trajekt bez jídla. Vystačili jsme si s tím, co jsme koupili v Německu. Na trajektu je bezcelní obchod, kde si můžete koupit suvenýry, místní alkohol nebo kosmetiku, včetně té ze slavné Modré laguny.
Internet na trajektu je k dispozici za samostatný poplatek – přístup na celou cestu stojí 30 €, ale můžete si ho využít i na pár hodin nebo na jeden den.
Pokoje jsou docela prostorné: měli jsme samostatné postele, které se daly přes den rozložit jako pohovka, sprchový kout s toaletou, televizi a stůl.
Trajekt má mnoho rekreačních zón, restaurací, kaváren, hernu a knihovnu. K dispozici je kino – promítání je za příplatek, cca 5–8 €. Často jsme chodili na horní palubu s panoramatickým výhledem, abychom si lehli na pohovku, jen tak relaxovali nebo se dívali na film na tabletu.
Posilovna s veslovacími trenažéry, kolem, činkami a jednoručkami, stejně jako sauna s bazénem, funguje dle rozvrhu – vše zdarma. Když je na moři bouře a v bazénu se zvedají vlny, může být zavřeno, ale sauna fungovala stabilně.
Mezipřistání na Faerských ostrovech
Hlavní výhodou cestování trajektem na Island je možnost vystoupit na Faerských ostrovech bez dalšího víza a několik hodin se projít. Pokud si přejete, můžete si také koupit lístky na trajekt s několikadenní zastávkou na Faerských ostrovech, ale to bude dražší.
Faerské ostrovy jsou autonomním územím v rámci Dánského království, které samostatně řeší vnitřní otázky, má vlastní legislativu, volí si vlastní parlament, ale obranu a zahraniční politiku ponechává v kompetenci Dánska.
Občané mnoha zemí, včetně Běloruska, potřebují pro vstup na Faerské ostrovy vízum nebo povolení. Víza se vydávají prostřednictvím dánských konzulátů nebo ambasád.
Při příjezdu trajektem byla pasová kontrola velmi rychlá – nikdo vážně nekontroloval dokumenty, pouze selektivně kontrolovala zavazadla.
Trajekt zastavuje cestou tam i zpět, takže jsme měli možnost navštívit ostrovy dvakrát za měsíc, aniž bychom si museli žádat o další víza.
Na Islandu, na hranicích, nás odkontrolovali a poslali na samostatnou boxovou kontrolu. Auto neprohlíželi, jen kontrolovali doklady a položili pár otázek. Island je součástí schengenského prostoru, takže pro cestování sem platí jakékoli schengenské vízum.
Celkově vše proběhlo rychle a bez jakýchkoli komplikací. Takže si do naší sbírky jedinečných zážitků přidáme plavbu trajektem z Dánska na Island, vynulujeme tlak v pneumatikách a vyrážíme – vstříc novým dobrodružstvím!
6 nejlepších míst k pozorování papuchalků na Islandu
Naším prvním cílem na Islandu bylo vidět je – nejkrásnější ptáky severního Atlantiku, papuchalky. Island je domovinou papuchalků a jejich oblíbeným ostrovem od 15. května do 15. srpna. Někdy je zde můžete potkat i mimo sezónu: 30. dubna jsme viděli celou osadu papuchalků – byli tak okouzlující, že jste je chtěli pozorovat celé hodiny.
Reynisfjall, Vik – můžete je vidět na černé pláži Víkurfjara, stačí se podívat nahoru. Papuchalky poznáte podle neobvyklého rozpětí křídel – jako by létali tučňáci.⠀
Ingolfshöfoi – v této lokalitě je lepší využít služeb cestovní kanceláře, bude to fascinující cesta v karavanu podél černé pláže až do slepých uliček. Cena – cca 80 €.
Papuchalkové z Reykjavíku – ostrov nedaleko Reykjavíku, výlet lodí za 57 €.
Westmanovy ostrovy – velmi malebný ostrov s obrovskou populací papuchalků. O něm si povíme zvlášť, jak se tam dostat a jaká překvapení může nabídnout.
latrabjarg – místo, kudy vede malebná silnice přes pláž Tungurif. Cesta po štěrku bude trvat téměř dvě hodiny, není to moc pohodlné, ale stojí to za to.
Borgarfjörour Eystri – naše nejlepší místo: je snadné se sem dostat a slepé uličky vidíte na 100 % na délku paže.
Splňte si sen – uvidíte velryby
Sociální média vyvolávají dojem, že setkání s velrybami zahrnují epické skoky a přímý kontakt s lidmi. Realita je trochu jiná. Modré velryby, které jsou velké a nápadné, jsou snáze viditelné, ale my jsme nikdy žádnou nepotkali. Podařilo se nám však dostat na místo s keporkakem, který se pohybuje rychleji a je hůře spatřit z dálky – podle hřbetu nebo podle cákance vody.
Zaplatili jsme 140 eur na osobu a vydali se rychlým člunem do otevřeného oceánu. Moře bylo ve větrném počasí rozbouřené a šance na spatření velryb byly mizivé. I když se má očekávání zcela nenaplnila, i tak jsem byl spokojený. Chápu, že příroda je živá a nepředvídatelná. Na Islandu jsou velryby pozorovány s respektem, z ústraní, aniž by se zasahovalo do jejich přirozeného prostředí.
Existují dvě možnosti zájezdu:
Motorový člun za 140 eur je extrémnější a vhodný do klidného počasí. Tuto možnost jsme vyzkoušeli v Husaviku. Bylo tam méně turistů a služby byly vynikající.
Velká loď za 85 eur je pohodlnější varianta, vhodná do každého počasí, s dobrým výhledem a možností klidného natáčení videa. Vyzkoušeli jsme ji v Reykjavíku. Zde nám dali fotky velryb z našeho výletu – příjemný bonus navíc.
Obě prohlídky byly velmi vzrušující. Po první prohlídce zavládla trochu smutná poznámka: sociální sítě ukazují zářivá, epická videa, ale v reálném životě jsme velrybu viděli jen krátce. Podruhé nám ale umožnilo vidět keporkaka zblízka a mnohokrát.
Life hacking: Rychlostní člun je dobrý za klidného počasí, prostornější loď je dobrá za každého počasí.
